Od 23. 11. do 27. 11. jsme absolvovali, jako studenti SZeŠ, týdenní praxi v zemědělském areálu v Chorušicích.
První den jsme se seznámili s bezpečnostními zásadami při práci a hned na začátku praxe jsme vyzkoušeli pitvu telete. Pod vedením pana MVDr. Hrdličky jsme odhalovali příčinu jeho úmrtí.
Poté nás zootechnička Nikola Horáková seznámila s evidenčními programy skotu (Evidence skotu VIN), které používají v Chorušicích. Předvedla nám způsob zpracování údajů o veterinárních zákrocích, léčení, produkci mléka a inseminacích.
Dále jsme měli možnost asistovat při ošetření poraněných paznehtů dvou krav, kterým paznehtáři nalepili dřevěné podpatky, aby došlapovaly na zdravou část nohy a poraněná část se tak lépe hojila. Těmto krávám jsme s panem doktorem Hrdličkou aplikovali ATB, aby nedošlo k zánětům.
Foto č. 1 Úprava paznehtů

úprava pazhnetů

Zdroj: studenti SZeŠ PDY

Další den jsme se celou pracovní dobu věnovali práci u koz. Kozy zde odchovávají od kůzlat a při dosažené hmotnosti okolo 35 kg se zapustí buď inseminací nebo přirozenou plemenitbou. Mladé kozy prodávají do chovů, kozlíci a hermafrodité, kterých se u koz vyskytuje až 7%, se odvážejí na jatka. Častý výskyt hermafroditů v populaci českých bílých koz je jedním z důsledků šlechtění bezrohosti. Dále jsme prováděli evidenci jednotlivých skupin, kontrolovali počet a zapisovali kusy se ztracenou známkou, aby se mohly objednat duplikáty. Zároveň jsme prováděli funkční úpravu paznehtů.

Foto č. 2 česká bílá koza

česká bílá koza
Zdroj: studenti SZeŠ PDY

Třetí den jsme se opět pohybovali u koz. Společně s panem doktorem Hrdličkou se prováděl odběr spermatu kozla a zamrazovali se inseminační dávky. Před zamražením a po rozmrazení se kontrolovala jejich životnost. Také jsme pod vedením pana veterináře kastrovali půl roku starého kozla. Konec dne jsme opět ukončili úpravou paznehtů.

Čtvrtý den celá třída asistovali při inseminaci krav, kterou prováděl pan Hrdlička. Býci pro jednotlivé dojnice jsou vybíráni plemenářem, dle ohodnocení exteriéru bonitérem. Po inseminaci jsme vyšetřili nemocné tele a aplikovali mu ATB a léčivý přípravek proti bolesti. V druhé části dne se třída opět přesunula na odběr spermatu kozla a berana. Po odběru se opět vytvářely inseminační dávky a kontrolovala se plodnost.

Pátý den jsme si přivstali a přijeli do Chorušic už na čtvrtou hodinu ranní a vyzkoušeli jsme si práci na dojírně. Při dojení se velmi dbalo na hygienu a používali jsme mnoho dezinfekčních přípravků jak na dojící přístroje, tak na samotné struky dojnic. Vyzkoušeli jsme si aplikaci antibiotického léčiva před zasušením do mléčných kanálků. Dojili jsme 210 dojnic, převážně holštýnského plemene. Dále se ve stádě nachází dvacet dojnice plemene jersey a jedna dojnice brown swiss. Průměrné denní množství mléka je okolo 35 litrů mléka, rekordmanky nadojí až téměř 60 litrů mléka. Dojírna nás překvapila přehledem nad všemi skupinami dojných krav.bJako první se zde odhalí veškeré zdravotní komplikace. Pro zpestření už tak velmi zajímavé praxe jsme s panem Hrdličkou otevřeli píštěl do bachoru jerseyky. Píštěl slouží k přístupu do bachoru v případě, že je potřeba zdravá bachorová šťáva pro krávu s poruchou trávení. Dále se tímto způsobem zkoumá stravitelnost nově vyrobených krmiv. Den jsme opět uzavřeli úpravou paznehtů koz, celkem jsme zkontrolovali a upravili 141 koz.

Foto č. 3 Zavedení píštělu

zavedení píštělu
Zdroj: studenti SZeŠ PDY

Praxe v tomto podniku byla pro nás velkým přínosem, získali jsme mnoho nových poznatků a zkušeností. Jak bude možnost, rádi se sem vrátíme.

Milan Mikšovský, Petra Hrubá

Střední zemědělská škola, Poděbrady, 2. D, obor Veterinářství