Další mezinárodní projekt, jehož je Asociace soukromého zemědělství ČR součástí, má za cíl ulehčit ženám podnikání na venkově a zvýšit jejich zaměstnatelnost prostřednictvím podnikatelských aktivit. V rámci tohoto projektu jsou vypracovávány případové studie sloužící jako inspirativní příklady. Tři takto úspěšné ženy podnikající na českých farmách bychom vám rádi představili.
Chov ovcí v Povltaví
Rodinná farma Hany Hrubé z ASZ Příbram se nachází v krásném prostředí oblasti Povltaví, v obci Čelina. Již od roku 1998 zde hospodaří na 52 hektarech částečně vlastní a částečně pronajaté půdy a soustředí se především na chov ovcí. Farmu dostala Hana Hrubá od strýce, který neměl přímého dědice. Když statek přebírala, nebyl vůbec v dobrém stavu. Aby ho udržela v chodu a nespadl jí na hlavu, nechala na něm paní Hrubá 20 let tvrdé práce. Ráda by svoje hospodářství jednou předala dětem, ale má trochu obavu a neví, co může v budoucnu očekávat. Její farma je totiž stále velmi závislá na dotacích. Objevují se nová a nová pravidla pro chov hospodářských zvířat, která někdy hraničí se zdravým rozumem. Dalším problémem je rostoucí cena půdy. Každý z ní chce vytěžit maximum, ale je jen málo lidí, kteří jsou ochotni půdě vrátit to, co jí pro svoji obživu vzali. Navzdory všemu je ale farma pro paní Hrubou vším a práce v přírodě ji dělá velmi šťastnou.
Farma byla zpřístupněna veřejnosti a uvedena do provozu s prvními ovcemi, prasaty a slepicemi v roce 2001. Od roku 2010 je celá její zemědělská činnost v ekologickém režimu. V roce 2014 byla zprovozněna bourárna.
Jako zemědělec s citem pro podnikání se paní Hrubá rozhodla rozšířit svůj sortiment o zemědělské vybavení, krmiva a náčiní potřebné pro každodenní život na venkově. Všechny tyto potřeby prodává v malé farmářské prodejně. Kromě toho zde sezónně nabízí i vynikající sýry, které vyrábějí její přátelé na farmách nejen v blízkém okolí.
Multifunkční aktivity na farmě, jako například organizace různých akcí nejsou primárně zdrojem příjmů. Paní Hrubá se podílí na jejich pořádání z vlastních zdrojů. Má radost, když vidí, jak se lidé setkávají, hovoří spolu a zapomínají na každodenní spěch. Různé slavnosti a trhy jsou z jejího pohledu pro veřejnost příjemnější formou nákupu, než když lidé nakupují ve městech. Místo hluku z projíždějících aut a dýchání jejich zplodin si na farmářských trzích mohou užít vůni okolních květin a stromů, slyší ovce, psy a ptáky, občas se jim dokonce o nohu otře místní kočka. Návštěvníci jsou zkrátka v přírodě a mají možnost vidět ukázku různých řemesel. Příležitost prezentovat své dovednosti zde dostane každý, kdo je trochu šikovný, ať už se jedná třeba o místní babičku, která plete klobouky a ponožky. To vše bez obav z kontroly registrační pokladny. S organizací paní Hrubé pomáhá rodina a přátelé. Kromě těchto aktivit je také aktivní členkou Klubu chovatelů pasteveckých psů. Díky tomu se setkala se spoustou zajímavých lidí a navštívila mnoho farem.
Hlavním důvodem pro pořádání řady akcí a provozování farmy je ukázat veřejnosti život a práci na venkově a přesvědčit je, že čerstvé maso z farmy je nejlepší. Paní Hrubá preferuje prodej masa přímo koncovému zákazníkovi, který jej dále nepřeprodává a může se sám přesvědčit, z jakých podmínek maso pochází.
Rozvíjet svoje aktivity jí pomohla školení, která absolvovala v následujících oblastech: udržitelné zemědělství, multifunkční zemědělství, rozvoj venkova a ochrana kulturního dědictví. Obecné poradenství a poradenství v oblasti financování jí poskytnuly externí organizace.
Nejen za tradičními řemesly na Rýmařovsko
Ve Stránském na Rýmařovsku se nachází rodinná farma Vladimíry Křenkové, která spolupracuje se Svazem chovatelů ovcí a koz. Tato žena provozuje v Jeseníkách společně s manželem statek otevřený pro veřejnost, kde můžeme poznat a připomenout si význam venkova a chovu hospodářských zvířat pro krajinu a člověka. Nápad založit si tuto farmu s možností poznat tradiční řemesla se zrodil v mysli paní Křenkové během dlouhého pobytu v nemocnici. Po probuzení z kómatu a přehodnocení životních priorit koupila v roce 2005 se svým manželem chátrající statek, který začali opravovat a pomalu realizovat společný sen.
Manželé pořídili zvířata, začali propagovat řemesla spojená se zahájením činností na farmě a následně také pořádat kurzy i dalších tradičních řemesel. Hlavním důvodem této doplňkové činnosti byla touha zachovat zemědělství v podobě rodinné farmy, ukázat veřejnosti jeho krásu a umožnit lidem objevovat své dovednosti v řemeslné výuce.
Nyní jsou na farmě dvě krávy, tři koně, tři poníci, ale hlavně 65 bílých a i vzácnějších černých valašských ovcí, tedy plemene, které je zahrnuto do genetických zdrojů ohrožených živočišných druhů. Ve zdejší „Nedělní škole řemesel“ se vyučuje košíkářství, zpracování vlny, zpracování mléka na sýr či tvaroh, pečení chleba ve zděné peci, zpracování kukuřičného šustí, bylinkářství, síťování, batikování, tkaní na stavu, drátování, aranžování z přírodních materiálů nebo plstění. Nabídka se stále rozšiřuje, lidé jednoduše řeknou, o co mají zájem a jen se přizpůsobí podmínky.
Tato zhruba šestihektarová farma se svojí velikostí řadí spíše k těm menším, svým významem ale rozhodně malá není. Jelikož v obci, kde žije zhruba 60 obyvatel, není hospoda ani obchod, farma je jediným fungujícím zázemím a postupem času se stala jakýmsi komunitním centrem, které umožňuje lidem setkávat se a sdílet nejen řemeslnou zkušenost. Farma pořádá i další akce zaměřené na podporu tradic a zemědělství, jako je vítání nově narozených mláďat, Vánoce na farmě, soutěž v sečení kosou atd. Populární jsou takzvané Večery za pecí. Na této události se setkávají rodiny s dětmi a pamětníky, kteří vyprávějí o svém mládí a historii vesnice. Dále se zde organizují například diskuse s historiky a byl tu založen amatérský divadelní klub PEC. Statek je veřejnosti přístupný denně od 10.00 do 17.00 hodin. Nedávno rozšířili své aktivity na farmě o ubytování. Otevření farmy pro veřejnost je velmi přínosné pro zachování venkovských tradic. Ve spolupráci s okolními farmáři se snaží zabránit tomu, aby tradiční farmářství nahradily posekané trávníky a bazény u každé chaty.
Veškeré rozšíření činností a zapojení prvků kulturního dědictví přineslo farmě přidanou hodnotu, která spočívá právě ve vytváření kontaktů a spolupráci s lidmi z různých oborů. Výrobky pocházející z farmy nemají pouze hodnotu vypočítanou v ceně produktu. Každý produkt je především příběhem, a tak je také prezentován. Například každý vlněný výrobek má štítek, kde je uvedeno, z vlny které ovce konkrétní produkt pochází, jaké bylo její jméno, plemeno a kdo produkt vytvořil. Jejich originalita je vyhlášená, a proto se jim daří výrobky dobře prodávat. Snaží se spolupracovat i s dalšími zpracovateli vlny, a proto založili klub. Navzájem si nekonkurují, ale spolupracují na vzdělávání a díky spolupráci se Svazem chovatelů ovcí a koz doufají, že budou úspěšní.
Ke svému podnikání paní Křenková dodává: „Nemyslím si, že jako žena mám jiné šance než muž. Pokud chci něco dokázat, najdu způsob. A nezáleží na tom, jestli jsem žena nebo muž. Rozhodující pro podporu mojí práce je, že jsem si vybrala životního partnera se stejným pocitem, se stejnými životními hodnotami a se stejnými cíli.“
Paní Křenková se nezúčastnila žádných zvláštních školení o kulturním dědictví nebo multifunkčních aktivitách na farmě, dostala pouze obecné poradenství a instruktáž. A tak zde manželé společně realizují své plány a vlastní nápady a jsou odpovědní za mnohé své úspěchy, a na druhé straně za komplikace pojící se s tímto typem aktivit, například se zbytečnou byrokracií. Nejde jen o podnikání, je to způsob života, který jim umožnil vychovat své děti k lásce k zemědělství a řemeslům. Mladší syn se stal uměleckým kovářem a starší syn, který miluje zvířata, rád provází návštěvníky na farmě. Zdá se, že generační obměna je v jejich případě vyřešena.
Ochutnání farmy všemi smysly na Broumovsku
V CHKO Broumovsko, které je plné zajímavých přírodních krás jako Broumovské stěny či Adršpašsko-teplické skály, se v malé vesničce Vernéřovice nachází Ekofarma Bošina. Na celkově 370 ha půdy (z toho 70 ha pronajatých) se tu Lucie Bošinová s rodinou věnuje především chovu a křížení masného skotu plemen salers a chovu prasat mangalic. Doplňkově chová i drůbež a mnoho dalších hospodářských zvířat je také na dětské farmě, která je součástí statku. Farma Bošina funguje již od počátku svého rodinného podnikání v roce 2001 jako ekologická a je držitelem certifikátu bio produktů od kontrolní organizace KEZ a také certifikátu Regionální produkt Broumovsko.
Od roku 2014, po vybudování porážky a bourárny, Bošinovi zpracovávají a prodávají vlastní produkci. Porážku, krájení a balení masa zajišťují i jiným zemědělcům z okolí. V roce 2017 začali dokonce vyrábět vlastní klobásy v ekologické kvalitě a otevřeli farmářskou prodejnu. Do té doby prodávali vyzrálé hovězí maso přímo z bourárny.
Kromě toho je statek místem pro společenské a vzdělávací akce. Od roku 2014 pořádali již několikrát spolu s regionální ASZ Náchodska Farmářské slavnosti, které finančně podporuje i Královéhradecký kraj a Ministerstvo zemědělství. Na tyto slavnosti zvou zemědělce a producenty z okolí, aby prodávali své výrobky a představovali nejrůznější řemesla. Návštěvníci se tak zábavným způsobem seznamují s provozem farmy, chovem zvířat a produkcí biopotravin. Motivací k uspořádání takovéto události bylo pro manžele Bošinovi zejména rozšíření povědomí o ekologickém zemědělství a představení zemědělců široké veřejnosti.
Chtěli lidem ukázat ekologický chov hospodářských zvířat, výrobu biopotravin, jaký je rozdíl mezi ekologickou a konvenční průmyslovou výrobou a také se setkat tváří v tvář s koncovými zákazníky a návštěvníky farmy a nabídnout jim ochutnávku kvalitních potravin.
Původním záměrem těchto akcí bylo tedy hlavně zvýšit zájem veřejnosti a dětí, ať už jako potenciálních zákazníků nebo budoucích farmářů. Organizace má ale i důležitou sociální funkci. Na farmě se každý rok scházejí lidé z měst a přicházejí do úzkého kontaktu s přírodou a zvířaty. Místní lidé se těší na kulturní zážitky a také na aktivní účast na organizaci akce. Manželé Bošinovi totiž dávají možnost uplatnit se pracovníkům přímo z vesnice a okolí při prodeji na stáncích, přípravě občerstvení nebo pomoci s úkoly a soutěžemi pro děti. Všechny tyto multifunkční aktivity umožnily farmě přístup na širší trh, nastavení vyšší ceny produktů, navázání kontaktů a spolupráce s ostatními farmáři a v neposlední řadě získání různých ocenění jako například: Regionální potravina Královéhradeckého kraje 2017, Cena za mimořádný přínos kraji, titul Soukromý statek Královéhradeckého kraje či Cena za přínos k rozvoji EVVO (environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty) v Královéhradeckém kraji v roce 2016 a v neposlední řadě i 4. místo v soutěži Asociace soukromého zemědělství ČR Farma roku. Farma také organizuje odborné a laické výlety s ochutnávkou biopotravin pro české i zahraniční účastníky. Mezi další akce, které paní Bošinová pořádala, patřila v roce 2018 charitativní akce s názvem Kinematograf Bratří Čadíků – promítání filmů pro veřejnost pod širým nebem. Dále se věnuje kariérnímu poradenství pro základní a mateřské školy a provozování dětské farmy. Dětská farma je k dispozici zákazníkům i turistům po celý rok a jejím návštěvníkům nabízí vzdělávací úkoly pro děti i dospělé. K získání potřebných dovedností a schopností pro pořádání všech těchto akcí pomohly paní Bošinové mnohé kurzy a školení, kterých se účastnila. Ze zahraničních se jedná například o školení v Toskánsku v rámci programu Erasmus+, které se zaměřovalo na přímý prodej anebo ve Skotsku, zaměřeného na dobré životní podmínky zvířat, které organizovala ASZ ČR. Dále absolvovala vzdělávací kurzy týkající se například: udržitelného zemědělství, multifunkčního zemědělství, rozvoje venkova, ochrany kulturního dědictví, výroby potravin, uvádění produktů na trh a označování potravin.
Z případových studií k projektu REWARD zpracovala Martina Snášelová, hlavní kancelář ASZ ČR
www.agropress.cz
