O dojení bylo napsáno už spousty publikací a článků. Jen pro zopakování:
- Dojič by se měl chránit rukavicemi – chrání tak sebe před možnou nákazou a chrání i krávu před onemocněním.
- Struky je třeba zbavit nečistot – nejčastěji se používají pěnové přípravky, které krásně odstraní i zaschlé nečistoty. Krávu otřeme jednorázovou utěrkou nebo používáme hadrové utěrky. Vždy jednu utěrku na jedno zvíře!
- Z každého struky odstříkáme cca 3-5x mléko – vyčistí se strukový kanálek, který bývá nejvíce kontaminovaný.
- Nasadíme dojící zařízení.
- Po sundání dojícího zařízení použijeme přípravek na ošetření struku po dojení.
Proces od očistění struků po nasazení dojícího zařízení by neměl trvat déle než 1 až 1,5 minuty.
Foto č. 1 Je důležité stále připomínat, že mléko je potravina
Foto č. 2 Utěrky
Tyto poučky slyšel každý z nás už mockrát, nejvíce lidé obsluhující dojící zařízení. S dobře provedenou rutinou dojení jsou nejlepší výsledky kvality mléka. A stejně se setkáváme s tím, že lidé tento postup nedodržují. Snaží si práci ulehčovat, a když se to vezme kolem a kolem v důsledku si nakonec práci jen přidělávají. Při nedodržení postupu si dojič zadělává na problém, který ho dříve nebo později dostihne. Tohle by si lidé obsluhující dojící zařízení měli uvědomit.
Na problém si také zadělávají tam, kde používají jeden „hadr“ navíc krav. Takovým přístupem si případné mastitidní patogeny přenesete rychle na celé stádo. Je až úsměvné, že takový přístup je někde možný. Při použití zdravého „selského“ rozumu musí být přeci jasné, že takový přenos je snadný a rychlý.
Proto se ve všech poučkách doporučuje používat na každé zvíře jednu čistě vypranou utěrku, namočenou ještě v dezinfekčním přípravku, případně dezinfekcí ošetřené jednorázové utěrky.
Nejedná se o nesmyslné poučování lidí, ale má to své opodstatnění. Je dobré mít připravené dva kyblíky. V prvním kyblíku jsou vyprané a v dezinfekčním roztoku namočené utěrky. Do druhého kyblíku s dezinfekcí dojič zahazuje již použité utěrky. Použité utěrky po směně vyperou a připraví se do dezinfekčního roztoku na další dojení.
Foto č. 3 Aplikace před dojením – pěna
Foto č. 4 Praní útěrek
Foto č. 5 Špatný příklad na ukázku
Foto č. 6 Odstřiky na dojení na podlahu (špatný příklad) a použití rukavic
Meziproplachy dojícího zařízení jde také snadno a za pár korun předcházet šíření patogenů. V mnoha chovech používají kyselinu peroctovou – bezbarvou tekutinu s typickým octovým zápachem, která je silnou žíravinou. Tato kyselina je ve vztahu k pokožce velice agresivní.
Sami byste si nechtěli den co den máčet ruce v octu. Osvícení chovatelé používají na meziproplachy kyselinu mléčnou, která se běžně používá v mastech a je k pokožce struku šetrná. Meziproplach by se měl dělat mezi každým nasazením dojícího zařízení. Stačí si do kyblíku připravit roztok kyseliny mléčné a nástavce v tomto roztoku smočit.
Ať už máte jakoukoliv rutinu dojení, je vždy nutné dodržovat základní hygienické podmínky. Přeci jen pracujeme se základní potravinářskou surovinou.
Barbora Tesáková
www.agropress.cz
