Tepelný stres významně ovlivňuje welfare, zdravotní stav zvířat, reprodukci, mléčnou a masnou produkci a v neposlední řadě i celkovou ekonomiku chovu. Nejvíce postiženou kategorií jsou vysokoprodukční dojnice, ale opomíjeny by neměli být ani krávy suchostojné. Uváděnou hraniční teplotou, kdy nastává tepelný stres je 25°C, ovšem u vysokoprodukčních zvířat lze příznaky tepelného stresu pozorovat již při 21°C. Tepelný stres není dán jen teplotou vzduchu, ale i jeho vlhkostí. Provedené pokusy uvádějí, že krávy s úrovní nádoje 18,5 kg mléka denně mají o 27,3% vyšší produkci tepla než krávy suchostojné a vysokoužitkové dojnice, jejichž nádoj přesahuje 30 kg denně vyprodukují o 48,5% více tepla než dojnice se střední užitkovostí, tj. 18,5 kg mléka.
Hlavní příznaky tepelného stresu:
- Snížený příjem krmiva
- Zvýšený příjem vody
- Slinění a pocení
- Snížená frekvence kálení
- Dýchání s otevřenou hubou spojené s těžkým oddychováním a jazykem visícím ven
- Zvýšená frekvence dechu (82-120 dechů za minutu)
Úroveň tepelného stresu | Index teplotní vlhkosti (THI) | Počet dechů/min | Tělesná teplota |
Žádný tepelný stres | méně než 68 | 40-60 | 38,6-39,1 |
Mírný | 68-71 | 60-75 | 39,1-39,4 |
Mírný až střední | 72-79 | 75-85 | 39,4-40 |
Středně těžký | 80-90 | 85-100 | 40-40,5 |
Těžký | 90-99 | 100-104 | 40,5 a více |
Dojnice ke snížení produkce tepla z metabolismu živin a trávení méně přijímají potravu, a to až o 30 %. To má za následek zvýšené riziko acidóz bachorového obsahu, deficit živin a energie a ketóz. Jelikož klesá i produkce slin, zpomaluje se i pohyblivost bachoru. To má za následek i pokles produkce těkavých mastných kyselin, a i změnu fermentace v bachoru. Následně pak klesá obsah mléčného tuku a samotná mléčná užitkovost. Rovněž v děloze dochází ke sníženému zásobení krví, čímž se zhoršuje funkce placenty a zpomaluje se tak růstu plodu.
Změny v chování vlivem tepelného stresu
Tepelný stres působí i změny chování zvířat. Dochází k častějšímu příjmu vody, ke snížení frekvence a přijmu krmiva a také snížení pohybové aktivity. Zvířata se snaží ochladit zaleháváním v hnojných chodbách a ve stáji vyhledávají chladnější místa a stín. Zvířata většinou leží na boku s nataženýma nohama kvůli většímu výdeji tepla.
Vodní matrace Aquaclim
Jednou z možností ochlazení zvířat je použití vodních matrací Aquaclim, které jsou napojené na čerpadlo. Voda v matracích, která se ohřeje od těla dojnice je pomocí čerpadla odváděna a voda pod dojnicemi je neustále chladná. Od 100 krav lze takto získat 2m3 vody ohřáté na 65°C, kterou je možné dále využít v zemědělském provozu.
Proč dojnicím dopřát Aquaclim ?
- podporuje krevní oběh, což je zásadní pro tvorbu mléka
- prodloužená doba ležení a přežvykování
- ochlazovaní březích krav ovlivňuje produkci po porodu
- Pro stejné množství produkce mléka je potřeba o 3 % méně zvířat
- od jedné krávy se za rok zpětně získá 770 KWh / rok
Výsledky studií:
- produkce/krávu/den ležících na nechlazené matraci: 31,2 kg/den
- produkce/krávu/den u krav ležících na vodních matracích Aquaclim: +3,7kg/den
KONTAKT:
web: www.farmsystem.cz
e-mail: OFFICE@FARMSYSTEM.CZ
telefon: +420 702 121 787