Redakce AGROPRESS.cz pokračuje s problematikou paznehtářských prací. Tentokrát jsme oslovili pana Karla Kysilku, který je členem Společenstva uměleckých kovářů a zámečníků a kovářů – podkovářů Čech, Moravy a Slezska z.s. a předsedou sekce podkovářů. Pan Kysilka je také autorizovanou osobou organizující a provádějící zkoušky z profesní kvalifikace dle NSK – Paznehtář (kód: 41 -049-H).
Pane Kysilko, jak byste hodnotil aktuální situaci v oblasti ošetření paznehtů v České republice (včetně poměru nabídka vs. poptávka paznehtářských prací)?
„Současná situace v oblasti ošetřování paznehtů v ČR je velmi rozličná. Při procházení chovů skotu je vidět velmi rozdílná kvalita v ošetření. Dovoluji si vyslovit, že velmi často v zadání ošetření převládá cena za ošetření paznehtů, která velmi často odráží i kvalitu práce.“
Jaká je úroveň vzdělání a kvality práce paznehtářů, kteří nabízejí své služby?
„Náš stát nabízí dvě možnosti vzdělání v oboru paznehtář. Prvním je úplné vzdělání v oboru podkovář a zemědělský kovář zakončené výučním listem. V rámci vzdělávacího programu je vyučováno jak teoretické tak praktické paznehtářství. Absolventi pak mohou vykonávat činnost paznehtáře. Druhou možností je celoživotní vzdělávání dospělých. Uchazeč, který složí zkoušku profesní kvalifikace paznehtář před autorizovanou osobou je kvalifikovaný a způsobilý vykonávat tuto činnost. Bohužel je velmi omezený počet výukových středisek pro další vzdělávání pro paznehtáře. To vede k tomu, že drtivá část současných paznehtářů si někde zkusí udělat několik kusů skotu bez dostatečných znalostí a využije volné živnosti. Na jejím základě nabízí s nedostatečnými znalostmi paznehtářské služby.“
Jak moc si chovatelé a zootechnici uvědomují roli správně provedené funkční úpravy paznehtů (FÚP)? Umí objektivně posoudit provedenou práci paznehtáře? Eventuálně musí to umět posoudit nebo se jenom spolehnout na kvalitu práce paznehtáře?
„Všichni chovatelé a zootechnici si musí být vědomi, že pokud nemá skot včas a kvalitně ošetřené končetiny znamená to úbytek na produkci mléka, přírůstcích a celkovém zdravotním stavem stád. To potom celkově ovlivňuje ekonomiku podniku. Proto by každý z těchto lidí měl mít základní povědomí o tom jak má končetina skotu vypadat. V tom se potom musí odrazit i hodnocení zda je takovýto člověk ochoten platit i za nekvalitně odvedenou práci.“
Jak se mění trendy v ošetření? Jsou stále aktuální znalosti, které paznehtář získal „před 5 lety“?
„Nerad bych se bavil, že se mění trendy v ošetřování. Jsem rád, že jsme téměř zapomněli, že se skot ošetřoval bez fixačních klecí nebo, že jsme skot ošetřovali alpským způsobem. Základní postupy zůstávají stejné. Jen dnes využíváme moderní prostředky abychom skot při ošetření co nejméně stresovali. To jde i ruku v ruce s aktuálními poznatky v paznehtářství. Proto není možné, aby se paznehtář sám dále nevzdělával.“
Jaké mají paznehtáři možnosti ve smyslu doplňování znalostí? Existují nějaké zdroje, publikace atd.?
„Pokud tuto situaci sleduji musím říci, že je velkou škodou ukončení seminářů pro paznehtáře. Dlouhé roky jsem se o žádné takové akci v ČR nedozvěděl. Pokud se jedná o publikace, tak jsem se také z žádnou u nás vydanou nesetkal. Je to jen pouze o vyhledávání na PC a to je velmi často v anglickém jazyce. Čím dál častěji se setkávám s paznehtáři, kteří mají vysokoškolské vzdělání. Bohužel velká většina paznehtářů má to nejnižší vzdělání a tím jsou pro ně tyto zdroje tabu. Pokud se já osobně zajímám o tuto problematiku, tak nalézám hodně materiálů na You Tube nebo na Streamu. Ale i tyto materiály si musí člověk velmi dobře přetřídit. Do budoucna by bylo pozitivní kdyby vznikl nějaký cech nebo něco podobného, který by tak jako třeba v podkovářství zval významné světové odborníky a pořádal s nimi dovzdělávání paznehtářů a přinášel tak nejaktuálnější poznatky v oboru.“
Jsou případy, kdy paznehty dělá člověk, který neprošel akreditační zkouškou dle Národní soustavy klasifikací (NSK)? Případně jaké jsou možné následky?
„Bohužel. NSK nám možnost kvalifikace dala poměrně v nedávné minulosti. Paznehtářství si na družstvech a statcích zajišťovali sami svými podkováři a jako pomocníci byli k dispozici většinou traktoristé pro které nebyla v zimě práce. Ti si po získání dlouhodobé praxe pod zkušenými podkováři skládali potřebné zkoušky u tehdejších stanovených komisí. Doba se změnila a nedostatek lidí pro tuto práci nás dostal do současné situace kdy jsou chovatelé nuceni vzít co je. Pokud si takovýto člověk, který si zkusí udělat pár kusů skotu u někoho jak jsem již zmínil a požádá o volnou živnost není jak se následků domáhat. Znovu se ale vrátím k podkovářům. I tam je v minimálních případech situace obdobná. Pro majitelé koní však nahrává to, že podkováři mají své živnosti pojištěné. O tom paznehtáři ani nevědí. Největším plusem pro majitele a chovatele koní je, že pokud podkovář nemá získánu potřebnou kvalifikaci je jeho činnost považována dle zákona jako týrání zvířat.“
Jak byste poznal kvalitního/ nekvalitního paznehtáře?
„Jak poznat kvalitního a nekvalitního paznehtáře? Těch aspektů je hned několik. Prvním je projít si stádo, které ošetřil a podívat se po jeho práci. Pokud jsem autorizovanou osobou a rozumím oboru, tak vidím co je v pořádku a co je mimo. Dalším je podívat se na vlastní práci paznehtáře. Může se stát, že se paznehtáři vystřídali a já koukám na končetiny, které ošetřil někdo jiný. Hodně mi ukáže i zacházení se zvířaty. Tady jen připomenu velmi často sestříhané a zmanipulované záběry do zpráv televizí. Každý kdo chce něco zveřejňovat by si měl práci se zvířaty nejdříve odzkoušet. Potom si všímám vybavení paznehtáře a jeho pracovních pomůcek. Tady mě nesmí nikdo brát za slovo. Setkávám se s paznehtáři, kteří mají staré mechanické klece, paznehty upravují klasicky a přesto je jejich práce stoprocentní. A nakonec si všímám ošetření nemocí paznehtů atd. To ukazuje teoretickou připravenost daného paznehtáře.“
Jaká je role NSK?
„NSK nám dala možnost krom studijního oboru podkovář a zemědělský kovář uvádět v život kvalifikované a ověřené paznehtáře. To je však ten nejnižší stupeň jak začít nabízet služby chovatelům. Chovatelé by si měli sami začít ověřovat koho si do svého chovu pustí a nechají si od něho skot ošetřit. Právě tlak chovatelů musí nutit ty, kteří poskytují službu na volnou živnost, aby si sami přišli složit potřebnou zkoušku a tím posunuli své znalosti a odbornost o kus dál. Chovatelé musí vidět v jaké kondici je jejich stádo. Musí vidět rozdíl po ošetření a neshánět se po co nejlevnějším provedení. Ono i složení zkoušky něco stojí. Dovzdělávání není taktéž zdarma. To vše musí být v ceně služby zahrnuto. Pokud mi je jedno za co minimálně zaplatím pak je to asi v pořádku. Já však chci věřit, že jsme se posunuli a i skot si zaslouží vysoce odbornou péči o jejich končetiny, kterou musí zajišťovat vzdělaní a soustavně se vzdělávající odborníci.“
Děkujeme Vám za rozhovor a přejeme vám mnoho trpělivosti a učenlivých zájemců o zvýšení kvalifikace.
Náhledový obrázek: Pavel Bednář, vedoucí paznehtářské party u firmy FARMCZSYSTEM, s. r. o.
www.agropress.cz
