Výzkumné práce ukazují nedostatek důkazů o faktorech ovlivňujících závažnost klinického projevu mastitidy. Výzkumníci současné studie podrobně rozvádějí spojení rizikových faktorů s těžkými případy mastitidy.
Předchozí studie poukazují na to, že závažnost klinických příznaků je ovlivněna souhrou predisponujících faktorů, jako jsou endogenní obranné mechanismy, funkčnost žlázové tkáně ve vemeni a úspěšnost léčby.
Vzhledem k tomu, že není jasné, které znaky charakterizují zvířata s rizikem rozvoje těžké mastitidy, měla by být léčba vysoce rizikových zvířat usnadněna určením výchozích bodů spojených s těžkou mastitidou. Znalost příslušných znaků může tvořit základ pro randomizované kontrolované studie zaměřené na přesný vliv těchto faktorů na závažnost mastitidy. Výzkumníci této studie tedy provedli průřezovou terénní studii, aby určili faktory spojené s těžkou mastitidou.
Průřezová studie
Současná průřezová studie byla provedena na 65 mléčných farmách v severozápadním Německu v období od května 2020 do května 2021. Vzorky mléka klinické mastitidy byly odebrány zootechniky a veterináři z vemene s klinickými příznaky. Klasifikace klinických mastitid do stupňů závažnosti byla provedena na základě definic Mezinárodní mlékárenské federace . Většina případů mastitidy v této studii byla buď mírná nebo středně závažná, přičemž 21,1 % bylo závažných.
Skupina patogenů
Velká část případů mastitid byla způsobena mikroorganismy souvisejícími s životním prostředím. Nejčastěji izolovaným patogenem byl Streptococcus uberis ( Str. Uberis ) (29,9 %), následovaný koliformními patogeny (22,2 %). Co se týče závažnosti mastitidy, koliformní patogeny byly nejčastějším nálezem (42,2 %) u těžkých případů mastitidy, zatímco Str. uberis byl významně častější ve čtvrtkách vemene se středně těžkou mastitidou než ve čtvrtích vemene s mírnými a těžkými případy mastitidy.
Skupina patogenů způsobujících mastitidu a vylučování patogenu nebyly spojeny s klinickým vyjádřením závažnosti mastitidy. Interakce mezi skupinou patogenů a vylučováním patogenů však byla významně spojena se závažností klinického projevu mastitidy. Například kombinace koliformních patogenů a zvyšující se vylučování patogenů a kombinace jiných patogenů (ne Str. uberis , koliformní patogeny, druhy Corynebacterium , S. aureus ) a zvyšující se vylučování patogenů byly spojeny se závažnými případy.
V této studii „jiné patogeny“ zahrnovaly druhy Prototheca, druhy Bacillus, druhy Enterococcus, kvasinky, druhy Pseudomonas, Str. dysgalactiae, Str. agalactiae, další streptokoky, Trueperella (T.) pyogenes a druhy Serratia. Pokud jde o koliformní patogeny, přítomnost mnoha koliformních patogenů v mléce byla spojena se závažnějšími případy mastitidy. V jiných podobných studiích byly případy těžké mastitidy také primárně způsobeny patogeny souvisejícími s prostředím, zatímco patogeny související s kravami, jako je S. aureus a ß-hemolytické streptokoky, byly běžně spojovány se subklinickou a mírnou mastitidou. Mezi další možná vysvětlení bylo vyšší vylučování patogenů (příznak těžké mastitidy) připisováno nadměrnému uvolňování endotoxinů, které jsou produktem rozpadu vnější buněčné membrány gramnegativních bakterií.
Fáze laktace
Většina případů klinických mastitid v této studii se objevila v prvních 100 dnech laktace (44 %), ve stejném poměru mezi 101. a 200. dnem laktace (27,3 %) a na konci laktace po 200. dni laktace ( 28,7 %). Těžké případy byly významně častější na začátku laktace než na střední a pozdní laktaci.
Byly vysvětleny predisponující stavy, např. ketóza se vyskytuje hlavně na začátku laktace a ovlivňuje imunitní systém. Na druhé straně se předpokládá, že hormonální změny v podobě zvýšených koncentrací pohlavních steroidů a glukokortikosteroidů z neuroendokrinního systému oslabují počet a funkci polymorfonukleárních neutrofilních granulocytů (součást přirozeného imunitního systému) kolem porodu a na začátku laktace. . Imunosuprese je navíc v této fázi laktace často spojena s oxidačním stresem a nízkou antioxidační obranou.
Predispozice k onemocnění
Mezi všemi případy mastitidy ve studii byla předchozí onemocnění celkem významně častější u krav s těžkou mastitidou než u krav s mírnou nebo středně těžkou mastitidou. Bylo zhodnoceno, že mít onemocnění během 14 dnů před nástupem mastitidy bylo spojeno se závažností klinického projevu mastitidy. Nebyla však prokázána žádná souvislost mezi mastitidou jako předchozím onemocněním a závažností následných případů mastitidy.
Ketóza a onemocnění dělohy byly signifikantně častější u těžkých mastitid než u středně závažných a lehkých mastitid. Mastitida a hypokalcémie se vyskytovaly častěji jako předchozí onemocnění u mírných případů mastitidy než u středně závažných a závažných případů mastitidy. Podobně se kulhání u krav vyskytovalo méně ve spojení s mírnou mastitidou než ve spojení se středně těžkou a těžkou mastitidou.
Z 854 krav účastnících se této studie bylo 2,7 % léčeno kortikosteroidy během 2 týdnů před mastitidou a předléčení kortikosteroidy bylo významně častější u těžkých případů než u středně závažných a mírných případů. Bylo zdůrazněno, že látky na bázi kortizonu vedou k imunosupresi.
Krávy s hypokalcémií před případem mastitidy měly nižší pravděpodobnost těžké mastitidy, ale mírné případy mastitidy. Zvýšené riziko výskytu u hypokalcemických krav ve srovnání s nehypokalcemickými kravami bylo spojeno s dolním svalovým tonusem svěrače na konci struku a zvýšeným vystavením struku patogenům spojeným s prostředím v důsledku prodlouženého ležení.
Kombinovaná terapie hypokalcémie s rychlou kompenzací hladiny vápníku v krvi, aplikací protizánětlivých látek a tekutinovou terapií může mít vliv na mírnější závažnost mastitidy. Kromě toho výzkumníci uvedli, že krávy, které měly hypokalcémii, mohou být blíže sledovány kvůli známému zvýšenému riziku výskytu, takže mastitida je detekována dříve.
Na druhou stranu rozložení závažnosti s ohledem na roční období ukázalo, že těžká mastitida je častější v létě ve srovnání se středně těžkou a mírnou mastitidou.
Závěr
V této studii bylo zjištěno, že několik faktorů souvisí se závažností klinického projevu mastitidy u mléčného skotu. Dojnice léčené kortikosteroidy po dobu 14 dnů před mastitidou byly spojovány se závažnějšími případy mastitidy. Lze konstatovat, že interakce koliformních patogenů a vysoké vylučování patogenů vykazovaly souvislosti s těžkou mastitidou.
Časné stadium laktace bylo faktorem ovlivňujícím zvířata ve spojení se závažnějšími případy mastitidy. Jako další faktor související se zvířaty byly dojnice predisponované k hypokalcémii spojeny s mírnějším klinickým projevem mastitidy. Kromě pozorovaných souvislostí v této průřezové studii vytvářející základ pro experimentální studie výzkumníci zdůraznili, že stále existují mezery ve výzkumu, pokud jde o rozsah vlivu faktorů souvisejících se stádem na závažnost tohoto onemocnění.
zdroj: Matthew Wedzerai, Risk factors for severity of clinical mastitis in dairy cows, zdroj: https://www.dairyglobal.net/health-and-nutrition/health/risk-factors-for-severity-of-clinical-mastitis-in-dairy-cows/
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
