Drůbežáři musí kvůli přechodu z klecových chovů začít chovat nová plemena slepic, pro která jsou typická vejce s bílou skořápkou. Tím se jim ale zvýší náklady, někteří proto zvažují ukončení podnikání, což by znamenalo snížení soběstačnosti Česka v produkci vajec. Vyplývá to z tiskové zprávy Agrární komory ČR (AK ČR) a Českomoravské drůbežářské unie (ČMDU), kterou má ČTK k dispozici.
Od 1. ledna 2027 bude v Česku zakázaný klecový chov. Čeští chovatelé tak předělávají chovy na alternativní způsoby ustájení nosnic a musí tomu přizpůsobit i plemena slepic, kterým se ve voliérách daří. Vytvoření jednoho ustájovacího místa v podobě voliéry stojí od 750 do 1500 korun.
„Vzhledem ke zvýšeným nákladům na přestavby i další položky, jako jsou krmiva, energie či pohonné hmoty, které se kvůli situaci na evropském trhu nedaří promítat do výkupních cen vajec, řada drůbežářů v Česku zvažuje podle informací z trhu ukončit toto podnikání,“ řekl prezident AK ČR Jan Doležal. Z loňského průzkumu AK ČR mezi 36 podniky vyplývá, že kvůli zákazu klecových chovů plánuje do konce roku 2026 skončit 8,3 procenta chovatelů, omezit chov chce 28 procent firem.
Doležal dodal, že následkem toho hrozí další pokles soběstačnosti Česka v produkci vajec, která se nyní pohybuje kolem 85 procent, či krátkodobé výpadky na tuzemském trhu kvůli pokračujícím přestavbám, a tím také vyšší tlak na dovozy ze zahraničí.
Do Česka se dodává nejvíc vajec z Polska, podle celních statistik bylo jen v únoru dovezeno 13 milionů kusů polských vajec. Významným dodavatelem je také Ukrajina. Loni se do ČR dovezlo 361 milionů vajec. Více než polovina byla z Polska, dováží se ale také ze Slovenska, Lotyšska, Německa nebo Španělska.
Z tiskové zprávy vyplývá, že vejce z Ukrajiny končí především v gastronomii, zákazník tak nemá možnost si původ ověřit. V Polsku zákaz klecových chovů neplatí, a mohou si tak dovolit snižovat náklady, protože nemusí dodržovat tak vysoké standardy kvality. „Může se reálně stát, že česká vejce se stanou těžko dostupnou komoditou vytlačenou na okraj trhu,“ uvedla předsedkyně ČMDU Gabriela Dlouhá.
Pomoct by mohl zákaz klecových chovů na celoevropské úrovni. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nicméně už dříve v rozhovoru s ČTK uvedl, že společný postup EU v zákazu klecových chovů drůbeže je nyní spíše v nedohlednu. Evropskou komisi kritizuje i ochranářská organizace Compassion in World Farming (CIWF) za to, že neplní svůj závazek vůči veřejnosti a nepředložila návrh na ukončení klecových velkochovů.
Kromě nákladů na přestavby chovů se zvyšují také ceny za krmivo pro slepice, drůbežáři si připlatí i za energie. Ty v posledních dvou letech stouply na vysokou úroveň, kterou se nepodařilo snížit, zatímco farmářské ceny za toto období klesly. Výkupní cena za deset kusů vajec je podle průměru za leden a únor letošního roku 27,25 koruny. V loňském roce to bylo 30,42 koruny.
Přechod na alternativní způsoby ustájení podpořilo ministerstvo zemědělství loni 400 miliony korun a následně dalšími 250 miliony korun, o které se dělí chovatelé nosnic s chovateli masné drůbeže. Dotace pokryje ale pouze část investice, zbytek musí zaplatit majitel. Ke konci loňského roku se nacházelo v klecovém typu ustájení 52,4 procenta slepic, zatímco v roce 2017 to bylo 87,5 procenta. Z dat tiskové zprávy vyplývá, že stále zbývá přebudovat stáje pro tři miliony slepic.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
