Český teplokrevník
V současné době patří k nejpočetnějšímu plemenu, tvořící 23% z populace koní v ČR, což je zhruba 19 tisíc koní. Vývoj teplokrevných plemen byl značně ovlivňován vojenskými hřebčíny, které chovaly plemeníky různých typů – plnokrevné, polokrevné, arabské a angloarabské. Dobře prošlechtěné koně mělo i Rakousko-Uhersko, jehož polokrevné kmeny – Furioso, Przedswit, North Star, Gidran – jsou základem v chovu teplokrevných koní. Tyto kmeny byly tak ustálené, že mohly být považovány za plemena. Po druhé světové válce dochází k útlumu v chovu koní ve všech směrech. Teplokrevný kůň ztrácí na významu jako kůň využívaný v zemědělství a začíná být šlechtěn jako moderní lehký teplokrevník jezdeckého typu. Po roce 1970 se začal uplatňovat vliv trakénských hřebců spolu s dalšími hřebci plemen německých, francouzských a holandských. Takto vznikla populace teplokrevných koní souhrnně označována od roku 1971 jako český teplokrevník. V rámci této populace se pak rozlišoval český teplokrevník českého chovu a český teplokrevník moravského chovu.
Současný český teplokrevník dosahuje kohoutkové výšky 170-175cm s hmotností kolem 600kg. Vyznačuje se ušlechtilou hlavou s dobře osvaleným, vysoko neseným krkem. Hřbet je široký, dostatečně dlouhý, podobně jako záď. Silné končetiny se vyznačují výraznými klouby. Vyskytovat se může ve všech barvách, nejčastější však jako hnědák nebo ryzák, ovšem setkat se můžeme i s běloušem, vraníkem či plavákem. Patří mezi dlouhověká plemena. Povahově se řadí mezi charakterní, bezproblémové koně. Díky tomu se s ním můžeme setkat v nejrůznějších disciplínách – od skokových soutěží, ve všestrannosti až po drezúru. Je rovněž oblíbeným plemenem pro rekreační ježdění a výjimkou není ani využití v tahu.
Foto č. 1 Český teplokrevník
Zdroj: <http://www.schct.cz/>
Foto č. 2 Český teplokrevník
Zdroj: <http://www.schct.cz/>
Moravský teplokrevník
Populace moravského teplokrevníka v současnosti čítá cca 200 koní. Jeho genová základna je tvořena zejména geny původních rakousko-uherských kmenů, již zmíněných polokrevníků Furioso a Przedswit, arabských koní typu Shagya a Gidran a plnokrevníků. Pojem moravský teplokrevník se v plemenné knize uvádí od roku 1920. Od roku 1996 bylo usilováno o záchranu moravského teplokrevníka a uznání jako samostatného plemene. To se nakonec podařilo až v roce 2004. Od tohoto roku Svaz chovatelů a příznivců moravského teplokrevníka vede plemennou knihu.
Moravští teplokrevníci mají na rozdíl od českého harmoničtější stavbu těla, úhlednější hlavu s delším a štíhlejším krkem. Dosahují kohoutkové výšky 168-175cm s hmotností kolem 580kg. Chovatelským cílem je, aby byl moravský teplokrevník charakterní kůň s ochotou k práci s přiměřeným temperamentem. Zároveň je požadována tvrdá konstituce s pevným zdravím. Díky těmto vlastnostem, je podobně jako český teplokrevník, vhodný pro všestranné využití.
Foto č. 3 Moravský teplokrevník
Zdroj: <http://www.moravskyteplokrevnik.cz/>
Foto č. 4 Moravský teplokrevník
Zdroj: <http://www.moravskyteplokrevnik.cz/>
Ing. Marcela Otrubová
Zdroj foto:
<http://www.schct.cz/>
<http://www.moravskyteplokrevnik.cz/>
www.agropress.cz
