Ačkoliv je podle kalendáře zima v plném proudu, počasí venku tomu zdaleka neodpovídá. Koně jsou již zazimovaní, ať už jsou na pastvě s dlouhou zimní srstí nebo ve stáji s teplou zimní dekou. Znáte adaptační mechanismy koňského organismu na zimu? Víte, jaká je pro koně kritická teplota? O tom je dnešní článek.
Hospodaření s teplem v organismu
Nejvýznamnějším zdrojem tepla pro koně, je teplo vznikající činností mikroorganismů v tlustém a slepém střevě trávením vlákniny. Jeho množství je plně dostačující k zahřátí celého organismu a k jeho vytvoření naprosto stačí dostatek kvalitního sena nejlépe s neomezeným přístupem. Vzniklé teplo je nutné si v organismu udržet a k tomu je nezbytná hustá zimní srst. Díky možnosti vzpřímení jednotlivých chlupů se mezi nimi zachytí vzduch, který slouží jako tepelný izolátor a brání úniku tělesného tepla. Dále se na termoregulaci podílí rovněž oběhový systém, a to krevními cévami umístěnými těsně pod kůží.
Omrzliny jsou u koní velmi vzácné, i když stojí několik hodiny ve studeném sněhu. Dolní končetiny jsou tvořeny především kostmi a šlachami. Ty odolávají mrazu mnohem lépe než svaly. Pokud je kůň tlustý, neznamená to, že má před zimou vyhráno.
Větší množství tuku je na úkor svaloviny, která je významná k udržení tělesného tepla a působí jako pasivní izolace.
Kritická teplota
Kritická teplota není teplota, při které je koni zima, ale taková teplota, při které musí spotřebovat energii navíc, aby se zahřál. Je ovlivněná řadou faktorů jako je způsob ustájení, výživná kondice nebo roční období. Pokud neklesne teplota pod -10 °C, není nutné nikterak zvyšovat energetický příjem, pokud se nejedná o rostoucí, březí, kojící či pracující koně. Pro každý stupeň pod touto hodnotou je nutné navýšit energetický příjem o 2,5 % k již stávající krmné dávce, což je asi 0,408 Mcal. To odpovídá zhruba 220 g ovsa či 150g kukuřice na každý stupeň. Ačkoliv se kukuřice v zimě často používá jako náhrada za oves, jejím trávením vzniká teplo, které ovšem není využitelné k udržení tělesné teploty z důvodu malého obsahu vlákniny na rozdíl od ovsa, který se tráví podobně jako seno.
Krmiva vhodná do zimní krmné dávky:
-> Senáž – je velmi vhodným krmivem pro zimní období. Její omezení je akorát v rychlosti zkrmování, kdy je nutné rozdělanou senáž zkrmit do 3 dnů.
-> Řepné řízky – jsou vhodné v kombinaci s bílkovinnými krmivy, jelikož obsahují bílkovin velmi málo. V krmné dávce mohou být zastoupeny v množství až 55 %. Podléhají velmi rychlé fermentaci podobně jako jadrná krmiva a jsou tak zdrojem rychle dostupné energie. Jejich stravitelnost je vyšší než stravitelnost sena.
-> Rýžové otruby – jsou vhodným doplňujícím krmivem pro koně, kteří nemají úplně ideální hmotnost nebo pro koně v tréninku, kterým dodávají energii ve formě tuku a vlákniny. Jejich dávkování by nemělo překročit 0,5 kg denně.
-> Vojtěška – obsahuje nízký obsah škrobů a cukrů, proto je vhodná i pro koně trpící inzulinovou rezistencí nebo pro koně, kteří jsou náchylní k laminitidě. Podobně jako rýžové otruby se hodí pro hubené koně. V podobě sena je vhodné množství 0,5 kg/100 kg ž.h.
Za zmínku stojí i zajištění dostatku vody, které je v zimní krmné dávce nedostatek. Díky vysokému obsahu sušiny v krmivu je spotřeba vody v zimě až 45 l. Ideálně by měla mít teplotu mezi 2-10 °C, aby podporovala koně v dostatečném pití.
V zimě je obzvlášť důležité, aby mikroflóra trávicího traktu fungovala co nejlépe. Z výše uvedených informací je zřejmé, že je nutné mikroflóru trávicího traktu maximálně podpořit k zajištění celkového zdraví a potřeb zvířete. Jednou z možností, jak podpořit chod traktu, jsou humínové látky, které přinášejí koni i dalších zdravotní benefity. Humínové a fulvokyseliny tvoří biochemický most mezi neživými minerály a živými tělními buňkami. Jsou to látky přirozeně se vyskytující se v přírodě (rašelina, půda a voda).
Významnou vlastností humínových kyselin je vytvoření ochranného filmu po celém trávicím traktu, což brání průniku infekce a toxinů do organismu (chrání sliznice žaludku, střeva a poškozené sliznice např. žaludečními vředy, což je u koní velmi časté). S tím souvisí i schopnost snížení produkce stresových hormonů, což s žaludečními vředy úzce souvisí.
text: redakce
www.agropress.cz
