Kráva která nechodí, nedojí. Jedním z klíčových faktorů při problémech s končetinami je především výživa. Připomeňme si známý fakt, že nekrmíme přímo krávu, ale především mikroflóru jejího trávicího traktu. Každá chyba ve výživě, ať už je to nesprávná technika či chyba v krmné dávce, se nejvíce projeví právě na populaci mikroorganismů, a následně pak i na kvalitě rohoviny a celkové kondici končetin. Zaměřme se nyní na vztah mezi kvalitou mikrobiálního proteinu a jeho vlivem na rohovinu.
Mikrobiání protein a jeho vliv na rohovinu
Mikrobiální protein je pro dojnice velmi důležitý zdroj proteinu a může tvořit 60-90 % jejich požadavku. Je velmi dobře stravitelný s vysokou biologickou hodnotou a složením blízkým potřebám přežvýkavců. Další významnou funkcí je jeho úloha jako zdroje methioninu, který je hlavní stavební složkou rohoviny paznehtu. Narušení jeho syntézy společně s nedostatečnou syntézou vitamínů skupiny B, kam patří třeba biotin označovaný jako vitamín H, má nepříznivý vliv na kvalitu nově vznikající rohoviny a může vést až k rozvoji prasklin paznehtního pouzdra. Proto je u dojnic žádoucí dosáhnout jeho maximální možné produkce. Čím vyšší je fermentace škrobů a vlákniny společně s vyšší produkcí těkavých mastných kyselin, tím se zpřístupní větší množství energie pro bachor a stoupne i tvorba mikrobiálního proteinu. Tento proces je velmi důležitý např. pro mléčnou produkci. Těkavé masné kyseliny (TMK) vznikající při metabolismu sacharidů jsou využívány jako zdroj energie a substrát pro syntézu dalších látek (glukóza), které pak slouží k pokrytí energetických potřeb tkání. Další část vznikajících TMK je využívána jako energetický zdroj pro mikroorganismy a především pro syntézu mléčného tuku.
Metabolické poruchy úzce souvisí s onemocněním paneznehtů
Velmi častá porucha u vysokoprodukčních dojnic zejména po porodu je acidóza. Většinou je způsobena zkrmováním velkého množství kyselých siláží s nedostatkem strukturální vlákniny, případně krmnou dávkou s vysokým obsahem jadrného krmiva. Vznikající biogenní amin histamin společně s endotoxiny vstupují do krve a způsobují poruchy v prokrvení paznehtní škáry. Důsledkem je snížení propustnosti snížení cév např. pro zinek a sulfátové kyseliny.
Snížení přísunu zinku a sulfátových kyselin je přímým důvodem omezení tvorby keratinu. Dochází k narušení celistvosti paznehtu
Pokud bachorová acidóza přejde v metabolickou, dojde k narušení metabolismu vápníku a fosforu. Zvýšené vyplavování z kostí společně se zhoršeným vstřebáváním vede ke vzniku osteoporózy, která pak působí traumata na kosti paznehtní, na níž vznikají výrůstky, které následně působí na paznehtní škáru a vzniká zde zánět vedoucí ke schvácení paznehtu známého jako laminitida
I druhá častá metabolická porucha – ketóza – má vliv na zdraví paznehtů. Začíná jako známá negativní energetická bilance, kdy dochází k odbourávání tukových zásob – a to nejen podkožního tuku, ale i vnitřního. Takto dochází k odbourávání tukových polštářů, které jsou součástí paznehtů. Nepřímo ketolátky ovlivňují rovněž funkci bílých krvinek jako základní složky imunitního systému a ty pak nejsou schopny plně reagovat na podnět cizorodých organismů či onemocnění.
Uvedené disbalance nelze beze zbytku vyloučit. Jsou často prvotním podnětem k rozvoji následných onemocnění, ať už neinfekčních, tak bohužel častěji infekčních. Proto je nezbytnou součástí systému dodržovat další zootechnická opatření, která eliminují výskyt onemocnění končetin ve vašem stádě. Následně vyjmenovaná opatření mají svoji nezastupitelnou roli ve funkčním systému trvale udržitelné produkce.
1. Povrchy podlah ve stáji
Základem v každé stáji by měl být suchý, neklouzavý a mírně drsný povrch se spádem do 12 %, který umožní rovnoměrný odtok vody, a tím se sníží množství nežádoucích mikroorganismů a podpoří celistvost rohoviny paznehtu. Důležité je se vyvarovat ostrým hranám. V současnosti je možné se ve stájích setkat s následujícími druhy povrchů podlah: pryžové podlahy/gumy na roštech, rošty a beton. Struktura povrchu podlah je důležitá nejen ve stáji, ale i v naháněcí chodbě, čekárně a dojírně!.
2. Technologie ustájení
Technologie ustájení úzce souvisí s druhem povrchu podlahy a musí splňovat podmínky pro fyziologické potřeby zvířete. Zvíře musí mít dostatek odpočinku a optimální podmínky na ležení. Absence odpočinku a následný stres dojnice významně podporuje rozvoj kulhavosti ve stádě.
3. Tvar a velikost paznehtu
Model správně ošetřeného paznehtu neexistuje. Ke každému zvířeti je nutné přistupovat individuálně, ale je dobré mít na paměti, že hmotnost zvířete by měla být přenášena na celou chodidlovou plochu (stěna, plocha a rohová patka). Při úpravě paznehtu by měly být obnoveny fyziologické úhly paznehtu.
Vybírejte pro ošetřování odborně zdatné pracovníky, kteří znají nejmodernější postupy.
4. Podchycení onemocnění v počátečním stadiu = každodenní kontrola na dojírně i ve stáji
První signály onemocnění končetin se projevují váhavým vstáváním, neobvykle dlouhým ležením, střídavým šetřením končetin (přešlapování), nechutí k chození atd. Okamžité ošetření kulhajícího zvířete je důležitým preventivním ošetřením. Zootechnik/chovatel může sám pazneht omýt, upravit, ošetřit abscesy nebo končetinu obvázat.
Věnujte výcviku personálu dostatek času – naučte je rozeznávat problémové kusy. Vyplatí se odborně zdatný pracovník, který řeší „kulhavky“ bezprostředně. Onemocnění či anomálie na paznehtu či končetině je zpravidla velmi bolestivá a bez rychlého zásahu se progrese vyléčení velmi zpomaluje.
5. Pravidelné a kvalitní koupele končetin
Vedle klasické úpravy paznehtů patří k pravidelné péči i koupele končetin. Hlavním posláním koupele je zpevňování rozměklé rohoviny, která vlivem působení NH3, vlhka a dalších faktorů denně degraduje. Pravidelně znamená 2 – 3 týdně! Výška koupele by měla být optimálně 10 – 12 cm. Stacionární vany jsou dnes již překonány a nejefektivnější je pravidelnost v průchozí vaně, ve které by zvíře mělo udělat minimálně 3 – 4 kroky (délka vany – min. 3 metry).
Aby byla koupel účinná je potřeba využívat speciálně vyvinuté prostředky s obsahem Cu nebo připravovat lázeň na bázi modré skalice (CuSO4). Plošné dezinfekce na bázi peroxidu, iodu, glutaraldehydu či benzoanů jsou pouze dezinfekční prostředky. Dezinfekce končetin, jakkoliv vypadá logicky, nepřináší v konečném důsledku žádný profit. Jakmile dojnice opustí lázeň je opět infikována v prostředí.
Pouze pevný pazneht se správnou fyzikální strukturou odolá dlouhodobě infekčnímu tlaku. Proto je z dlouhodobého dnes nejúčinnější obnova struktury prostřednictvím Cu+ iontů.
6. Používání preventivních postřiků proti dermatitidám
Digitální dermatitida (DD) je v současné době nejvýznamnějším onemocněním, které se vyskytuje napříč všemi chovy. S rostoucí užitkovostí a produktivitou se navíc tato velmi nakažlivá kožní nemoc velmi rychle šíří. Dlužno podotknout, že nelze DD úplně vymýtit, ale lze ji úspěšně tlumit.
Cílovým stavem je udržení 5% nakažených zvířat.
V dnešní době neexistuje žádná účinná koupel, která by DD řešila a to především pro absolutně odlišnou fyziologii infekce, která je úzce vázána na pokožku. Původci DD přežívají v hloubce kůže a proto dezinfekce je velmi málo účinná. Řešením je pravidelný postřik, aplikovaný buď ručně nebo prostřednictvím automatických systémů. Užití ATB sprejů je málo významné, protože na ATB jsou původci DD necitliví. Pro řešení velkých lézí je možné s úspěchem využívat gely na bázi salicylové kyseliny.
7. Pravidelná návštěva paznehtáře a správný tvar paznehtu
Neexistuje standardní model správně ošetřeného paznehtu a ke každému zvířeti je nutné přistupovat individuálně. Je dobré mít na paměti, že hmotnost zvířete by měla být přenášena na celou chodidlovou plochu (stěna, plocha a rohová patka). Při úpravě by měly být obnoveny fyziologické úhly paznehtu. Paznehtář sám uzná za vhodné, jakým způsobem nejlépe provede korekturu nebo případné ošetření a měl by Váš chov měl navštívit minimálně 2 x ročně, lépe však 3x.
Ideální situace je, když paznehtář provádí pouze korekci zdravého paznehtu. Díky hydraulické kleci a dobře zorganizované práci a odbornosti lze dnes dosáhnout produktivity 90 – 120 ks za den při zachování vysoké kvality práce při FUP. Pokud provádí paznehtář léčebné ošetření, pak se samozřejmě produktivita snižuje.
8. Vedení evidence a dohled nad terapiemi
Řádná evidence ošetření končetin je klíčem k minimalizaci onemocnění končetin ve stádě. Prostřednictvím evidence je možné kontrolovat převazy, fáze onemocnění i nahlížet do historie. Dnes nelze úspěšně řídit stádo bez kvalitní evidence – používání elektronických systémů záznamu se stává více jak samozřejmostí.
9. Dezinfekce ustajovacích prostorů i nástrojů
K udržení dobré hygieny je nutné dbát na precizní čištění a dezinfekci ustajovacích prostorů, zvláště při výskytu nakažlivých onemocnění – např. nekrobacilóza, DD. Kompletní dezinfekci prostorů by se měla provádět minimálně jednou do roka.
Dále je nutné podotknout, že dezinfekce se netýká pouze ustájení, ale i paznehtářských nástrojů, které jsou využívány k ošetřování končetin. Dezinfekci by měl dodržovat zootechnik, pomocníci, veterinář i paznehtář.
10. Nákup zvířat z prověřených chovů
Vyloučit zavlečení onemocnění z jiného neprověřeného chovu. Důsledné léčení problémových zvířat, případně vyřazení.
Marcela Otrubová
www.agropress.cz
