Skot velmi dobře snáší nízké i mrazivé teploty, díky intenzivní bachorové fermentaci, za předpokladu, že má k dispozici dostatek kvalitní krmné dávky. Skot je schopen přizpůsobit se těm teplotám, jež se vyskytují v místě jeho dlouhotrvajícího pobytu. Chladnějším teplotám se zvířata začínají přizpůsobovat už v pozdním létě, a to zakládáním chlupových folikulů během července a srpna. Kromě toho se začíná i měnit metabolismus a hormonální sekrece. Pokud je v krmné dávce dostatek energie, začne se ukládat i podkožní tuk.
Při nízkých teplotách organismus skotu reaguje zvýšením tělesného tepla – zvýší se rychlost metabolismu (srdeční frekvence, dýchání a průtok krve). Základním předpokladem úspěšnému odolávání chladu je čistá a suchá srst a zvláště ochrana před větrem. Mokrá srst ztrácí svou izolační vlastnost, kterou tam tvoří vzduch mezi jednotlivými chlupy. Vlivem větru mohou na zvíře působit venkovní mrazivé teploty mnohem intenzivněji než ukazuje teploměr.
Tab. č. 1 Zvýšení teplot působících na zvíře vlivem rychlosti větru
*Při těchto teplotách dochází ke zvýšenému nebezpečí vzniku omrzlin na exponovaných částech těla!
Kritická teplota u masného skotu je definována jako teplota prostředí, při které je nutné zvýšení energetického příjmu, který zamezí snižování hmotnostních přírůstků nebo ztrátě kondice. Chladový stres nastane u některých masných plemen již při -7 °C.
Tab. č. 2 Kritická teplota pro jednotlivé typy srsti
Pokles mléčné produkce se u dojných plemen může nastat, pokud teplota klesne pod -5 °C, ovšem k daleko většímu poklesu dochází vlivem vysokých teplot. Zvýšenou pozornost je v zimě nutné věnovat kondici březích krav. Jejich nedostatečná výživa může mít vliv na obtížnost telení, kvalitu kolostra, což může negativně ovlivnit životaschopnost telete.
Se snižujícími se teplotami postupně stoupá i příjem krmiva, jak je uvedeno v následující tabulce č. 3.
Tab. č. 3 Zvýšení přijmu krmiva se snižující se teplotou
Adaptace telat na chlad
Nejnáchylnější kategorií skotu v zimním období jsou bezesporu telata, i přestože se rodí s dobře vyvinutou termoregulací. Pokud se narodí v zimě, mívají vyšší tvorbu tepla a zvýšenou látkovou výměnu bez omezení užitkovosti. U novorozených telat začíná chladový stres při teplotách kolem 9 °C. Pokud jsou teploty nižší, musí telata omezit výdej do prostředí a zároveň vyprodukovat více tepla. U masných telat vážících 100 kg nastává chladový stres až pokud se teploty dostanou pod –14 °C.
Podmínky pro úspěšný odchov telat v zimním období
-
Snižování ztrát tělesného tepla odparem z vlhkého povrchu těla – intenzivním třením slámou či osuškami. V přirozeném prostředí, při velmi nízkých teplotách (-17 °C) krávy své čerstvě narozená telata olizují i déle než 2 hodiny.
-
Včasné napojení telete mlezivem – jelikož jsou energetické zásoby telete po narození nepatrné, je včasné a dostatečné napojení mlezivem zcela zásadní. Mlezivo slouží jako rychlý zdroj energie a rovněž jako zdroj protilátek. Minimální dávka by měla být alespoň dva litry do dvou hodin po narození.
-
Umístění telete na vrstvu suché slámy – sláma vytváří izolační vrstvu mezi tělem telete a podlahou a měla by být vysoká alespoň 25 cm.
-
Ochrana telete před průvanem, deštěm, sněhem!
-
Adekvátní výživa po celou dobu odchovu – pravidelné napájení teplým mlékem nebo MKS, dostatečný přísun k vodě, podávání kvalitního starteru.
-
Pravidelná kontrola zdravotního stavu.
Chovatelé mohou přispět k lepší adaptaci skotu na zimu následujícími opatřeními:
- Kvalitní krmivo: Poskytnutí energeticky bohaté stravy je klíčové pro udržení tepelného komfortu a zdravotního stavu skotu.
- Přístřešky: I když některá plemena vydrží chladné teploty na otevřených pastvinách, přístřešky chránící před větrem, deštěm a sněhem výrazně zvyšují pohodu zvířat.
- Suchá podestýlka: Zajištění suchého a čistého prostoru k odpočinku minimalizuje riziko podchlazení.
- Monitorování zdravotního stavu: Pravidelná kontrola skotu je nezbytná pro včasnou detekci problémů spojených s chladovým stresem.
www.agropress.cz
