Mikrobiální komunita v syrovém mléce je velmi různorodá a jsou zde přítomny tisíce taxonů. Různé faktory řízení farmy používané v systémech dojení jsou příčinou variací v mikrobiální komunitě přítomné v mléce. Několik studií ukazuje, že mikroorganismy vstupují do mléka z různých zdrojů, a jakmile jsou v mléce, mohou hrát řadu rolí, jako je usnadnění fermentace mléka (např . Lactobacillus , Streptococcus , Propionibacterium a populace plísní), způsobovat kažení (např. Pseudomonas , Clostridium , Bacillus a další sporotvorné nebo termodurické mikroorganismy), podporují zdraví (např. laktobacily a bifidobakterie ) nebo způsobují onemocnění (např . Listeria , Salmonella , Escherichia coli , Campylobactera houby produkující mykotoxiny). Složení a diverzita mikroflóry je proto dobrým měřítkem kvality mléka, a to jak z hlediska kažení nebo bezpečnosti potravin, tak i výsledných důsledků pro přímou spotřebu a následné zpracování.
V následující studii výzkumníci ze Švédské univerzity Swedish University of Agricultural Sciences prozkoumali mikrobiální komunitu v mléce v tancích ze švédských mléčných farem pomocí 3 různých systémů dojení.
Dojení
Farmy, které se studie zúčastnily, reprezentovaly chov dojnic v severní části Švédska, co se týká velikosti chovů, systému krmení a dojení atd. Při kategorizaci dojení používalo ze 42 farem 18 z nich dojící roboty, 19 z nich vazné ustájení a 5 z nich mělo dojírnu. V robotických stájích se mohli dojnice volně pohybovat. Farmy používající dojící roboty, měli roboty dvou různých značek mezi kterými bylo několik obecných rozdílů. Rozdíly ve značce dojicího robota, rutině pro přípravu struků a čištění zařízení pro různé dojící systémy byly zkoumány jako hlavní faktory pozorovaných rozdílů v kvalitě mléka.
Krmení
Krávy na farmách byly krmeny travní/jetelovou senáží jako hlavní složkou krmné dávky. Na některých farmách byla krmena celoplodinová siláž nebo v kombinaci s travní/jetelovou senáží. Seno bylo používáno jako hlavní krmivo na třech farmách v určitém období během roku. Pícniny tvořily 60% sušiny krmné dávky. Zbytek krmné dávky tvořil směsný koncentrát nebo obiloviny (především ječmen) s komerční směsí proteinového koncentrátu. Nejčastěji se jako podestýlka na farmách využívaly piliny, jedna farma využívala slámu, další rašelinu a poslední separát. Podle švédských předpisů musí mít dojnice v severní části země přístup na pastvu minimálně 60dnů v roce, což všechny farmy splnili.
Mikrobiální zastoupení v tanku
V tancích se nacházelo celkem 5 nejdominatnějších kmenů bakterií – Pseudomonas , Acinetobacter, Streptococcus ,neklasifikované Peptostreptococcaceae a Staphylococcus. Mikrobiální komunita byla v rámci jedné farmy někdy podobná a někdy se podstatně lišila v rámci odebírání jednotlivých vzorků. Dominantní rody se také lišily mezi farmami. U mléka z farem vykazující větší rozdíly mezi jednotlivými odběry se dominantní rody lišily ve větší míře. Výrazný rozdíl v mikrobiálním složení mléka byl mezi farmami s dojícími roboty a farmami s vazným ustájením. Mikroflóra u farem s dojírnou se nijak nelišila od předchozích dvou typů. Proto se výzkumníci zaměřili na rozdíly mezi dvěma dominantními typy farem – robotické dojení a vazné ustájení a dojírny.
Celkový počet bakterií (TBC)
Celkový počet bakterií (TBC) byl vyšší v mléce z farem s dojícími roboty ( log 4,05 TBC/ml) než na vazném ustájení (log 3,79 TBC/ml). Nárůst TBC je ve většině případů spojen s nedostatky v procesu přípravy struků před dojením. V předchozích studiích, ve kterých mléko z farem s dojícími roboty vykazovalo vyšší TBC než mléko z dojírny, to bylo připisováno horšímu mytí struků, chybějícímu kroku sušení struků před dojením a problémům s čištěním zařízení v dojícím robotu. Zatímco studie, které zjistili zlepšení mikrobiologické kvality v mléce z dojících robotů to připisuje zavádění správných hygienických postupů při dojení, včetně pravidelného čištění struků, čištění strukových násadců a i častá sanitace mléčného potrubí.
Rozdíly mezi značkami dojících robotů
Mezi farmami byl nejvýznamnější faktor typ robota. Na robotických farmách byly využívány dva typy robotů a mléko vykazovalo značné rozdíly. Vědci přisuzovali rozdíly v mikrobiálním zastoupení v mléce v postupu používaném v přípravě struků před dojením. Sedm farem využívalo robota, kde se struky čistili vlažnou vodou a následně sušili vzduchem a pět z nich ošetřilo struky po dojení sprejovým postdipem na bázi jódu. Roboti na zbylých 111 farmách používali k čištění struků 2 paralelní válcové kartáče, které se čistili po každé dojnici. I tady polovina farmářů ošetřovala struky sprejovým postdipem na bázi jódu. Ostatní využili buď sprejování na bázi kyseliny mléčné nebo postdip nepoužili vůbec. Při porovnání mikrobiální diverzity vykazovalo mléko získané pomocí prvního typu robota vyšší druhové zastoupení.
Rozdíly na farmách s vazným ustájením
Na těchto farmách byly rozdíly větší než u robotických stájí. Některé farmy využívali k čištění struků před dojením látkové utěrky, zatímco jiné papírové utěrky. Podobné rozdíly byly v prvních odstřicích mléka – na některých farmách bylo prováděno na zem, ostatní využívali nádoby na to určené. Některé farmy neměli možnost automatického sejmutí strukových násadců po dojení. Mezi dalšími hodnocenými faktory byly aplikace kyselého nebo alkalického mytí k odstranění vodního kamene, čištění dojícího zařízení nebo postup k přípravě struků před dojením.
V dalším srovnání farem se vědci zaměřili na rozdíly mezi farmami, které využívali predip při přípravě struků a častěji využívaly kyselé prostředky k mytí dojícího zařízení a farmami, které používali vodu a méně často kyselé prostředky k mytí dojícího zařízení. Průměrný celkový počet bakterií byl vyšší u druhé skupiny s použitím menšího množství chemie.
Rozdíly v přípravě struků před dojením a čištění dojícího zařízení s největší pravděpodobností přispívají k rozdílům v mikrobiálním složení mléka v tanku pozorované mezi jednotlivými typy farem. V rámci farem měla značka robota významný podíl na mikrobiálním složení.
Obecně platí, že mikrobiální zastoupení v mléce v tanku odráží události, které se odehrávají ve stádě a rutiny spojené s dojením a manipulací s mlékem. Je náročné předvídat nebo kontrolovat mikrobiální komunitu v mléce, ale úprava rutiny spojené s přípravou struků a čištění dojícího zařízení bez ohledu na typ dojícího systému poskytuje určitý stupeň kontroly.
zdroj: Li Sun, Ase Lundh, Annika Höjer, Gun Bernes, Milking system and premilking routines have a strong effect on the microbial community in bulk tank milk, zdroj: https://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(21)00969-3/fulltext
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
