Katarální horečka ovcí, známá také jako Bluetongue, je virové onemocnění způsobené Bluetongue virem (BTV) z čeledi Reoviridae. Toto onemocnění primárně postihuje přežvýkavce, především ovce a skot. Přestože je onemocnění rozšířeno po celém světě, jeho dopad se liší v závislosti na geografické oblasti a sérotypu viru.
Klinické Příznaky
U Ovcí:
- Horečka: Zvýšená tělesná teplota je často první indikátor infekce.
- Zánět sliznic: Vede k nadměrnému slinění a výtoku z nosu.
- Otoky: Výrazné otoky jazyka, pysků a obličeje, jazyk může získat modravou barvu (cyanóza).
- Léze a eroze: Při zánětu ústní dutiny se objevují drobné krváceniny a vředy.
- Bolestivost končetin ztěžuje pohyb.
- Respirační problémy: Obtíže s dýcháním a kašel.
- Ztráta hmotnosti a slabost: Důsledek nechutenství a celkové slabosti.
Obr.č.1: Typické příznaky katarální horečky ovcí
(zdroj: https://www.gov.ls/nation-warned-of-recent-animal-disease/)
U Skotu:
- Horečka: Obvykle mírnější než u ovcí.
- Zánět sliznic: Méně výrazný, ale může se vyskytnout slinění a výtok z mulce.
- Otoky: Mírné otoky rtů a jazyka.
- Eroze a vředy: Na sliznicích úst méně časté.
- Snížená produkce mléka: U dojnic se snižuje produkce mléka.
Přenos
Virus katarální horečky ovcí je přenášen hmyzem, který saje krev, zejména tiplíky rodu Culicoides. Přenos je sezónní, s vrcholem během teplejších měsíců, kdy je aktivita vektorů nejvyšší. Na jihu Evropy je hlavním přenašečem Culicoides imicola, zatímco v severnějších oblastech jsou to především druhy C. obsoletus a C. pulicaris.
Sérotypy
Existuje více než 24 sérotypů viru BTV, z nichž některé jsou v Evropě více rozšířené a patogenní. V Evropě se nejčastěji vyskytují sérotypy BTV1, BTV2, BTV3, BTV4, BTV8 a BTV16. Různé sérotypy mohou vykazovat odlišnou virulenci a geografické rozšíření, což ovlivňuje klinické projevy a kontrolní opatření.
Katarální horečka ovcí představuje významné ekonomické a zdravotní riziko pro chovatele přežvýkavců. Porozumění klinickým příznakům, mechanismům přenosu a roli různých sérotypů je klíčové pro efektivní diagnostiku, léčbu a prevenci tohoto onemocnění. Důležitou součástí kontroly je monitorování výskytu nákazy a aktivního přenosu vektorů, spolu se strategií vakcinace v oblastech s vysokým rizikem výskytu.
foto: pixabay.com