Kousek od dálnice směrem na Hradec Králové, se nachází Zemědělské družstvo Chýšť, které na první pohled vypadá obdobně jako každá mléčná farma. Každopádně, když se pořádně rozhlédnete a snažíte se rozeznávat plemena, zjistíte, že tomu tak rozhodně není. ZD Chýšť vystupuje z řady hned v několika ohledech, což už vám může napovědět samotný nadpis reportáže. Ve kterých? To vám rádi představíme v následující reportáži, kterou jsme podnikli minulý týden. Celý chov skotu nám představili zootechnici Oldřich Rozsévač a Jiří Mach. Za to jim patří velké poděkování.
Abyste se dobře zorientovali v reportáži, je důležité znát následující pojem:
Embryotransfer: Je přenos embrya z děložního rohu dárkyně do děložního rohu příjemkyně. Takto to zní velmi jednoduše, ale rozhodně tato metoda není otázkou několika minut. Embrya jsou od dárkyně získávány prostřednictvím výplachu děložních rohů. Výplach se provádí speciálním médiem do sterilní láhve. Po získání jsou embrya předána k hodnocení, kde se zjišťuje jejich vhodnost k použití. Vybraná embrya jsou poté vkládána nechirurgickým způsobem do děložního rohu příjemkyň. Dárkyně i příjemkyně jsou stimulovány prostřednictvím hormonů.
Zemědělské družstvo Chýšť v současnosti hospodaří na necelých 3000 hektarech, kde je pěstováno vše od obilovin (pšenice, ječmen), přes řepku, kukuřici, vojtěšku i jetelotrávu. I přestože sója vytvářela na začátku pěstování velké překážky v setí i ve sklizni, podařilo se vše vychytat a v současné době je pěstována na 30 hektarech. Pro vlastní potřebu krmení si vyrábějí kukuřičnou siláž a vojtěškovou a hrachorovou senáž. Do krmné dávky, kterou si míchají sami, dokupují sóju bez GMO, minerálky a cukrovarnické řízky z Dobrovic. V rámci požadavků mlékařského družstva na mléko bez GMO, zabezpečili raději celé středisko, takže i startér pro telata je GMO free.
V chovu zvířat se orientují na produkci mléka a hovězího masa. V minulosti doplňoval chov skotu i chov prasat, který byl zrušen s výstavbou nové produkční stáje pro dojnice, z důvodu dezolátního stavu a neuspokojivé produkce. Nyní se soustředí na chov českého strakatého plemene a vedle toho vlastní malou šlechtitelskou buňku v rámci belgického modro-bílého plemene. O celý chov skotu se starají celkově tři zootechnici, z toho jeden má na starost celkové papírování, jak je již běžné na každé farmě.
Dojný skot
Produkci mléka zajišťuje celkově 510 dojných krav českého strakatého plemene, které jsou ustájeny v prostorné produkční stáji.
Stádo je rozděleno na čtyři skupiny: prvotelky, dvě produkční skupiny a krávy před zaprahnutím. Dříve bylo stádo rozděleno na více skupin, jak ale říká zootechnik Jiří Mach: „Neustálé přehánění bylo náročné pro nás i pro krávy, a tak jsme to zjednodušili.“ Dojnice jsou podestýlány separátem z kejdy, což se zprvu nelíbilo veterinářům z hygienického hlediska. „Separát funguje velice dobře, krávy nemají otlaky a v zimě si separát drží teplo,“ jak říká hlavní zootechnik Oldřich Rozsévač.
Za minulý hospodářský rok dosáhli historicky rekordní užitkovosti 8014 litrů na krávu.
V rámci dotačního titulu QCZ mléka trvale snížili somatické buňky pod hranici 200 tisíc z dřívějších 350 tisíc a drží si následující mléčné složky: tuk – 4,33 % a bílkovina – 3,7 %. Dojení probíhá v rybinové dojírně 2×12, která byla uvedena do provozu v září roku 2004 společností Lukrom milk, s.r.o. Dojí se dvakrát denně, vždy od půl 4. Jedno dojení, které trvá zhruba 5 hodin, obsluhují dvě dojičky. Ranní dojení je podstatně delší, jelikož probíhá precizní hygiena celkové dojírny, včetně čekárny. Oba zootechnici si pochvalují současné klidné období z hlediska zánětů, kdy jejich četnost je velmi nízká. Ve stádě se vyskytnou dva záněty za měsíc.
V rámci reprodukčních vlastností nově zkoušejí tzv. „žvejkometry“ u jalovic, aby lépe detekovali říje, jelikož v tomto ohledu dosahují nízkého zabřezávání, než je standart a to 60 %. U krav zabřezávání prosperuje lépe s 54 %.
Družstvo spadá do mlékařského družstva Viamilk CZ a dodávají do Mlékárny Pragolaktos, a.s. V roce 2017 jsou zatím na ceně 7,8 – 7,9 korun za jeden litr mléka.
Foto č. 1 Produkční stáj dojnic
Foto č. 2 Rybinová dojírna 2×12
Foto č. 3 Odchov červených telat
Foto č. 4 Hlavní zootechnici Odlřich Rozsévač a zootechnik Jiří Mach v produkční stáji
Spojení mléčné a masné produkce
Vyřazené dojné krávy, které už nemají dostatečné mléčné ukazatele, ale stále jsou to reprodukčně schopná zvířata, se využijí na zajištění zástavu. Vyřazené krávy putují do druhého střediska na pastvu. Část krav je podrobena přirozené plemenitbě, kde jsou využiti býci plemene charolais, belgické modro-bílé a parthenaise. Druhá část vyřazených krav je využita jako příjemkyně embryí. Vyřazené dojné krávy s fungující reprodukční soustavou a funkčním vemenem, se zde mohou dožít 10 i 11 let.
V případě nedostatečného zástavu družstvo dokupuje zástavová zvířata z tuzemska. „Každopádně vlastní zástav je z pohledu ekonomiky výrazně prospěšnější,“ jak říká Oldřich Rozsévač.
Ročně družstvo vyprodukuje 300 červených býků a 100 býků ostatních plemen, jako jsou kříženci ČESTRa, masná plemena nebo čistokrevní „belgičáci“.
Foto č. 5 Jalovička belgického plemene
Foto č. 6 Hlavní zootechnik s belgickým býkem
Foto č. 7 Výrazné zadní osvalení
Jak již bylo zmíněno výše, ZD Chýšť vlastní malou šlechtitelskou buňku v rámci belgického modro-bílého plemene. Tato šlechtitelská buňka zde funguje od roku 2002. ZD Chýšť bylo jedno z prvních družstev, které v České republice začínalo se šlechtitelským chovem tohoto plemene, hned po Výzkumném ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.
V rámci zajištění čistokrevné plemenitby se uplatňuje embryotransfer.
Výplach se provádí u jaloviček. Vhodná embrya jsou vkládána do vyřazených dojnic českého strakatého plemene. Jedna jalovička poskytne až 15 kusů embryí, z toho jich je cca 9 použitelných. Celý embryotransfer provádí plemenářská firma. Většina býků i jaloviček belgického plemene je prodávána do zahraničí (Španělsko, Itálie, Holandsko atd.), jelikož zahraničí poskytuje výrazně lepší zpeněžení. Pouze červení býci jsou prodáváni na tuzemská jatka TORO Hlavečník. Pro porovnání zpeněžení, družstvo nedávno prodalo do zahraničí dvě starší vyřazené krávy belgického plemene, za které obdrželo přibližně 120 tisíc.
Závěrem..
Musíme se přiznat, že návštěva Zemědělské družstva Chýšť byla pro nás velkým zážitkem. Velice rádi jsme navštívili tento výjimečný provoz a těší nás, že jsme vám ho prostřednictvím reportáže mohli přiblížit. Závěrem chceme poděkovat zootechnikům za velmi příjemné posezení. Do budoucna přejeme ZD Chýšť lepší cenu mléka, zdravé stádo a ještě více osvalené býky.
Lucie Rysová
www.agropress.cz
