Kontrola účinnosti léčby
Je zásadním faktorem v systému faremní kultivace, neboť bez kontroly správnosti postupů funguje systém polovičatě nebo taky vůbec. Tedy ve smyslu toho, že se kultivuje, zvířata se léčí, ale celkový stav stáda se nelepší a zvířata se po terapii opět vracejí se stejným nebo horším problémem. Vysoké a zbytečně vynaložené náklady a čas jsou pak jediná jistota.
Ke kontrole individuální léčby je možné použít stejný kultivační test jako pro danou diagnostickou kultivaci, kontrola se provádí 5-10 dnů po ukončení léčby antibiotiky, ne dříve, ne později.
-
a) pokud je výsledek negativní, zvolený postup a léčba byla správná
-
b) pokud je výsledek negativní na léčenou baktérii, ale narůstá směs jiných je zvolený postup a léčba správná, ale zvíře má zřejmě poškozený strukový kanálek, případně se znovu nakazilo.
-
c) pokud je výsledek negativní na léčenou baktérii, ale narůstá jiná baktérie v monokultuře pak byl zvolený postup a léčba správná pouze z části a je třeba kontaktovat veterinárního lékaře a změnit léčebný protokol.
-
d) pokud je výsledek kontrolní kultivace pozitivní na stejnou bakterii jako předtím, jedná se o selhání léčby a je třeba nasadit léčbu podle léčebného protokolu ve druhé volbě. Poté je nutné kontrolní kultivaci zopakovat a je-li opět pozitivní jedná se o selhání léčby, veterinární lékař musí dle stávajícího antibiogramu sestavit nový léčebný protokol, eventuálně provést nový antibiogram.
Nyní máme nezbytné předpoklady a můžeme přejít k samotnému selektivnímu zaprahování a to je tedy je možné použít když:
-
známe patogeny, které se v chovu vyskytují celkový SCC na KU 250 max. 300 tis.
-
známe jejich dynamiku chování
-
umíme si ověřit, zda daná léčba je skutečně efektivní – velmi klíčové. Nelze selektivně zaprahnout nevyléčené krávy ani s latentní infekcí. Efektivita léčení by měla být úspěšná minimálně z 90%.
-
v každém okamžiku víme, co děláme a proč to děláme
-
je zavedený a zvládnutý systém faremní kultivace
-
aplikovatelný léčebný protokol
-
personál je schopný dodržovat vysoký standard hygieny
-
pokud se do mléčné žlázy aplikuje antibiotikum, musí se dodržovat asepse i při jejich aplikaci. Aby se do mléčné žlázy nezanesly patogeny z prostředí.
-
pokud se neaplikují antibiotika, ale pouze sealant musí se dodržet správný postup aplikace s vysokou úrovní hygieny, protože je zde velké riziko přenosu patogenů
-
Sledování bakteriálního pozadí na farmě je možné na základě dlouhodobé individuální kultivace a pečlivou evidencí nálezů (teda v zásadě zpětně), nebo efektivněji kultivační diagnostikou z mléčného tanku. V současné době jsou na našem trhu dostupná dvě média – Bulk Tank Test nebo Blackmedia Tank Test. Tyto metody jsou založeny na obecně známém faktu, že 2/3 zánětů proběhne subklinicky. Nezachytíme je, ale zvíře vylučuje bakterie, které se pak nachází v mléčném tanku.
Pomocí těchto nástrojů je možné sledovat stoupající, nebo klesající bakteriální nálož v chovu v reálném čase, stejně jako patogeny, které se aktuálně vyskytují a provádět dle toho opatření na straně zoohygieny a hygieny.
Obr. 1 – jeden z příkladů možného použití kultivačního média pro diagnostiku patogenů z tanku. Ukazuje konkrétní podobu Bulk Tank Testu, provedeném na podniku, který má dvě dojírny. Zvířata se míchají při přechodu do skupin. Test se skládá ze dvou misek, které jsou zde vždy pod sebou, takže vpravo je výsledek z jedné dojírny, vlevo z druhé. Portfolio patogenů je stejné. Vlevo je ale vidět výrazně vyšší denzita nárůstu bakterií než vpravo. Zpětně bylo zjištěno, že parta, která dojí vlevo na svoji práci dlouhodobě „kašle“ a panují tam špatné mezilidské vztahy. Zkrátka dělají velmi špatnou práci, nicméně nejsou kým nahradit. To se propisuje do zdravotního stavu zvířat a to (kromě mnoha dalších věcí) na testu vidíte.
Kritéria SDCT na úrovni farmy:
-
méně než 15% hyperkeratózních krav
-
méně než 10% dojnic vykazuje odkapávání mléka po zasušení
-
méně než 6% klinických mastitid v prvních 30 dnech pp
-
a méně než 15% klinických mastitid v prvních 100 dnech
Jak bylo uvedeno výše, tak v zásadě existují dva koncepty podle kterých rozhodujeme jak zaprahnout. Zkráceně je to způsob založený na kultivaci, nebo na posouzení dat z KU.
Obojí má svoje úskalí. V první řadě je nutné hlídat čas – od kultivace nebo odběru vzorku na KU a zaprahnutí by nemělo uplynout více jak 5 dnů, neboť pak už výsledky nejsou aktuální. Tzn. v případě kultivací zaprahovat ten samý týden, kdy byla provedena, a to samé platí při datech z KU. V praxi tedy lze zaprahovat na základě KU pouze jednou za měsíc. Což ale ve velkých chovech není proveditelné. A pokud nemají technologii k měření aktuálního SCC, musí tak nebo tak kultivaci použít.
Kritéria SDCT na úrovni zvířete:
-
3 poslední KU SCC pod 200 tis (pod 150 tis.) nebo průměr 200 tis. poslední pod 150 tis.
-
výše nádoje – není dosud jednotný názor – pokud přes 35 l měl by být aplikován DC preparát bez ohledu na výsledek kultivace, či SSC
-
zvířata by měla být první týden fyzicky zkontrolována …..?
Před každým zaprahnutím je nutné provést NK test s negativním výsledkem.
My se ale domníváme, že bez nějaké formy kultivace se při efektivním systému stejně neobejdeme. Protože postupujeme-li pouze podle SCC, tak nebo tak, nevím co způsobilo vysoký počet, který si stanovíme jako hraniční. Dnes je situace na mnoha chovech (i když stále ne na většině) taková, že musí používat dva druhy DC přípravků, protože jeden nepokryje celé spektrum antibiotických rezistencí, daného bakteriálního pozadí. Takže například zvířata uberis pozitivní musí být zaprahnuty jiným přípravkem než ostatní. A pokud se orientujeme podle SCC nevíme, která bakterie způsobila jeho zvýšení. Můžeme usuzovat dle historie záznamů, tedy jakými patogeny zvíře trpělo během laktace. Nicméně to je pouze předpoklad. Skutečnost může být jiná.
Jak už bylo uvedeno výše, tak z pohledu lékařského jde dokonce o velmi zásadní věc, neboť infekce mléčné žlázy obecně, se nejlépe léčí v období stání na sucho. Pokud je zvíře uprostřed laktace dosahuje se toho poměrně obtížně, ale při „záprahu“ máme jedinečnou možnost efektivní léčby mnoha patogenů. A je nutné připomenout, že některé patogeny (Strep. uberis, Staph. aureus, Serratia…) vyžadují vedle DC preparátu ještě i injekční léčbu. No a pokud tedy nevíme že tam jsou, příležitost k vyléčení propásneme. Obecný návod jak tedy celo věc provést ukazují obr. 1 a 2:
Obrázek č. 2 tedy ukazuje obecné schéma rozhodování při negativním nálezu. Jinak by se mělo postupovat v chovech Staph. aureus pozitivních a prostých. Zde více než jinde platí, že tato bakterie se nejlépe léčí v období stání na sucho.
Obrázek číslo 3 ukazuje obecné schéma rozhodování v případě pozitivity zvířete na základní patogeny. Důležité je zde znovu upozornit na to, že některé patogeny vyžadují ke své likvidaci aplikaci DC preparátu a ještě injekční léčbu. Stává se, že v případě pozitivity před záprahem například na Strep. uberis, chovatel nejdříve zvíře přeléčí standartním protokolem pro zvířata v lakataci a pak jej teprve zaprahne a to antibioticky. Což je úplně zbytečné, neboť znovu opakuji, že nejefektivnější léčba je, když zvíře nedojí. V některých případech však suchostojná zvířata jsou mimo farmu, nebo na pastvině a několikadenní následná aplikace injekčního antibiotika by byl organizační problém.
Na závěr mi dovolte připomenout jeden široce známý fakt – březí krávy stojící na sucho jsou to nejcennější co na farmě máte – je tedy třeba k nim takto přistupovat a při efektivním zajištění jejich zdraví nelitovat žádné práce a žádného nákladu.
MVDr. Petr Slavík, Ph.D.
Vzhledem k tomu, že selektivní zaprahování je v současnosti velmi aktuálním tématem, rozhodl se Zemědělský Svaz České republiky uspořádat na jaře letošního roku cyklus seminářů pod názvem Produkce a reprodukce – dva základní pilíře úspěchu ve stáji, které zároveň představují zásadní výzvy na mléčné farmě. Níže najdete všechny příspěvky, které byly k této problematice vytvořeny.
Selektivní terapie suchostojných krav – jaké jsou možnosti?
Základní principy faremní kultivace
Význam selektivity kultivačních médií
www.agropress.cz
