Mastitida (zánět mléčné žlázy) je zánětlivá reakce/změna tkání mléčné žlázy na chemické, bakteriální nebo mechanické podněty. Nejčastěji je charakterizována zvýšeným počtem somatických buněk. Mastitidu může způsobovat hned několik činitelů, at‘ už fyzikální, chemické nebo biologické povahy. Samotné mastitidy nejsou novodobým problémem, sedláky provází již od samotné domestikace skotu.
„Mastitidy jsou choroby člověka, které se projevují na dojnicích“ (Doležal et al., 2000).
Záněty mléčné žlázy (mastitidy) mohou být vyvolány infekčními i neinfekčními činiteli. Mezi neinfekční vlivy řadíme např. poranění vemene, nekvalitní zaplísněné krmení, stres, způsob dojení (špatné kolísání vakua) nebo metabolické onemocnění. Infekční mastitidy jsou přenosné z dojnice na dojnici. Rozsah je mnohdy nekontrolovatelný a může zasáhnout i celé stádo.
U většiny onemocnění dochází k nakažení přes strukový kanálek, velmi zřídka se dojnice nakazí hematogenní cestou, rozšířením zánětu z jiné části těla (včetně rozšíření zánětu z jiné čtvrtě).
Patogeny způsobující mastitidu
Neexistuje žádný patogen, který by způsoboval pouze mastitidu. Existuje asi 80 bakterií, plísní a kvasinek, které mohou způsobit zánět mléčné žlázy.
Většinu zánětů však způsobují následující patogeny:
-> přenos při dojení (kontagiozní způsob nákazy)
Staphylococcus aureus
Streptococcus agalactiae
Streptococcus dysgalactiae
Mycoplasma bovis (nelze léčit)
Corynebacterium bovis (přenos mouchami, převážně v létě, způsobuje těžké mastitidy, snadno se však léčí)
-> přenos z prostředí (environmentální způsob nákazy)
Escherichia Coli
Streptococcus uberis
Rozdělení mastitidy
1) SUBKLINICKÉ MASTITIDY
U subklinických mastitid nelze pozorovat zjevné klinické příznaky zánětu vemene. Příznaky jsou zvýšený počet somatických buněk (> 200 tis./1 ml), pokles nádoje, pokles obsahu laktózy. V případě, že používáme pedometry, tak snížená aktivita zvířat. Subklinická mastitida je často důsledek neléčené či nesprávně léčené klinické mastitidy. Tento druh mastitidy se může také projevit ve změně fyzikálních vlastnostech mléka -> pH, vodivost, obsah chloridů.
2) KLINICKÉ MASTITIDY
V případě klinické mastitidy se vyskytují zjevné klinické příznaky jako zarudnutí, otok, bolestivost a zvýšená teplota postižené čtvrti. Dále dochází k narušení konzistence mléka, u mírných zánětů mohou být jediným příznakem vločky v mléce, u těžkých zánětů dochází k vystupňování příznaků, kdy se z poškozených čtvrtí získává mléku nepodobný sekret (krvavý, hnisavý, vodnatý, se změněnou barvou) a dochází k celkovému narušení zdravotního stavu (vysoká bolestivost poškozené čtvrti, vysoká horečka, dojnice nežere, nepřežvykuje, snížená motilita bachoru, snížená produkce, ulehnutí, příznaky sepse a uhynutí).
Klinickou mastitidu rozdělujeme následovně:
- akutní: projevu je zčervenáním, otokem, zvýšenou teplotou, bolestivostí, změny mléka jsou viditelné pouhým okem
- subakutní: vyznačuje se méně zřetelnými příznaky zánětu, je charakteristická vločkovitým a sníženým sekretem
- chronická: vzniká, kdy byl zánět již několikrát neúspěšně léčen, často dlouhodobého charakteru, chronická forma je spojována se špatnou hygienou dojení, není doprovázena zřetelnými příznaky, postižená čtvrt je většinou menší než zdravá
Léčba mastitidy
Důležité je především včasné rozpoznání mastitidy, protože šance na kompletní uzdravení se 24 h po vzniku snižuje až na 50 %. Pro efektivní léčbu a preventivní opatření je důležité určení příčiny mastitidy a určení patogenu a jeho citlivosti k ATB (antibiotikum). U subklinické mastitidy s PSB (počtem somatických buněk) >700 tis. (tzv. krávy milionářky) nemá význam krávy léčit a měly by se vyřadit.
V případě lehkého zánětu je nutné odstranění co největšího množství kontaminovaného sekretu ze zasažené čtvrtě, ideálně několikrát denně, použití protizánětlivých mastí (způsobí větší prokrvení, a tím rychlejší průběh a odeznění zánětu) a aplikace oxytocinu. U těžkých zánětů se aplikují antibiotika a protizánětlivé preparáty. V případě zasažení a poškození jedné čtvrtě je možné ji zasušit, a tím také zabránit šíření patogenu.
www.agropress.cz
