Mykotoxiny jsou sekundárními metabolity mikromycet (vláknité mikroskopické houby, plísně), které parazitují nebo saprofyticky žijí na krmných surovinách nebo se vyskytují ve směsných krmivech a potravinách. Mykotoxiny jsou plísněmi produkovány jak před sklizní, v jejím průběhu, tak i během následného uskladnění surovin.
Mykotoxiny mohou vyvolat chronickou i akutní intoxikaci zvířat i lidí. Akutní toxikózy jsou vyvolány příjmem vysokých dávek a nejčastěji způsobují degeneraci jater, ledvin, poškození trávicího traktu, oběhového systému a centrální nervové soustavy. Chronický průběh je vyvolán dlouhodobým příjmem nízkých dávek. Projevuje se teratogenními (způsobující vznik vrozených vývojových vad plodu), mutagenními a karcinogenními účinky, oslabením imunitního systému a snížením užitkovosti zvířat. Mykotoxiny představující nejvyšší riziko jako kontaminanty krmiv a potravin patří do skupin aflatoxinů, trichothecenů, fumonisinů, zearalenonů, ochratoxinů a námelových alkaloidů. Byly navíc prokázány synergické toxické účinky vyvolané kombinací několika různých mykotoxinů.
Mykotoxiny produkované mikromycetami rodu Aspergillus
Tyto plísně napadají zejména obiloviny, kukuřici, sóju a řepku olejku. Mezi nejrozšířenější toxigenní mikromycety tohoto rodu patří ty, které produkují aflatoxiny (Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus). V rámci aflatoxinů rozlišujeme aflatoxiny B1, B2 a G1, G2, přičemž za nejtoxičtější se považuje B1, který poškozuje játra, případně ledviny. Aflatoxiny mohou být akutně toxické, karcinogenní, mutagenní a teratogenní.
Další toxickou látkou produkovanou rodem Aspergillus je kyselina cyklopiazonová, která poškozuje trávicí trakt, ledviny, játra a působí degenerativní změny srdečního a kosterního svalu. Druh Aspergillus fumigatus produkuje další mykotoxin zvaný gliotoxin, který má imunosupresivní účinky (potlačuje imunitu). Klinicky se onemocnění projevuje u drůbeže dýchacími potížemi a u skotu byly zaznamenány aborty.
Dalším mykotoxinem produkovaným druhem Aspergillus clavatus (ale také například Penicillium expansum) je patulin, který se vyskytuje nejvíce v jablkách a jejich produktech a v obilovinách. Patulin způsobuje záněty trávicího traktu a poškozuje centrální nervovou soustavu. Nejčastěji vyvolává otravy u drůbeže, ačkoli i u skotu jsou popsány akutní toxikózy projevující se jako plicní edém.
Účinky na organismus: neurotoxický, narušuje činnost bachoru
Mykotoxiny produkované mikromycetami rodu Penicillium
Plísně tohoto rodu napadají zejména silážované obilniny v posklizňovém období, některé kmeny byly popsány u ovsa a ječmene také v období předsklizňovém. Nejvýznamnějším toxinem produkovaným rodem Penicillium je ochratoxin, jehož cílovým orgánem je vyvíjející se nervová soustava. Současně je silně nefrotoxický (poškozuje ledviny) pro monogastrická zvířata a také poškozuje imunitu. Nejcitlivější vůči ochratoxinům jsou kuřata, kachňata a krůťata. Přežvýkavci jsou odolnější, jelikož bachorová mikroflóra přeměňuje ochratoxin na méně toxickou formu.
Účinky na organismus:
- rozkládá se v dobře fungujícím bachoru, problémy při acidózách
- pokles přijmu krmiva, produkce mléka a přírůstků
- trávicí problémy, poruchy plodnosti
Dalším mykotoxinem je citrinin produkovaný druhy Penicillium citrinum a P. expansum vyskytující se u většiny krmných a potravinových komodit, u obilovin je jejich přítomnost častá již před sklizní. Citrinin má nefrotoxické účinky, ne však tak silné jako výše popsaný ochratoxin. U krav dojných plemen způsobuje onemocnění zvané pyrexie-pruritus-hemoragie, které se manifestuje horečnou, svěděním a záněty kůže, ztrátou srsti a drobnými krváceninami na spojivkách a sliznicích.
Mykotoxiny produkované mikromycetami rodu Fusarium
Za hlavní fusariové mykotoxiny, nalézané v krmivech i potravinách, se považují trichotheceny, fumonisiny a zearalenon.
Mezi trichotheceny patří T-2 toxin, diacetoxyscirpenol (DAS) a deoxynivalenol známý také jako vomitoxin. Vzhledem k vysoké toxicitě a značnému rozšíření patří u nás k zdravotně nejzávažnějším mykotoxinům. Trichotheceny působí léze na kůži a sliznicích (zejména trávicího traktu) a zvyšují náchylnost k infekcím.
Účinky na organismus:
- částečně se rozkládají v bachoru, problémy při acidóze
- pokles příjmu krmiva, produkce mléka a přírůstků
- trávicí problémy, poruchy plodnosti
- snížený příjem sušiny
Fumonisiny jsou skupinou mykotoxinů produkovaných plísní Fusarium moniliforme rostoucí především na kukuřici. Fumonisiny, zvláště fumonisin B1, vyvolávají plicní edém u prasat, nádorová onemocnění jater u laboratorních potkanů a leukoencefalomalácii u koní, která postihuje mozek, játra a ledviny.
Zearalenon je produkován druhy Fusarium culmorum, Fusarium graminearum a Fusarium sporotrichoides, které se vyskytují zejména na kukuřici. Jedná se o mykoestrogen, který vzhledem k chemické struktuře podobné přirozenému hormonu estradiolu aktivuje estrogenové receptory ve tkáních pohlavních orgánů a v případě jeho dostatečného množství se projevuje estrogenními účinky. Jedná se o velmi stabilní mykotoxin, který zůstává i po tepelném opracování mouky a odolá i fermentaci. Zearalenon a jeho deriváty jsou přenášeny do mléka krav krmených zaplísněnými krmivy, což představuje riziko pro lidskou populaci.
Účinky na organismus:
- estrogenní aktivita, poruchy reprodukce, nepravidelný říjový cyklus
- výskyt folikulárních cyst, aborty
Námelové alkaloidy
Námelové alkaloidy (ergotoxin, ergotamin, ergometrin) jsou produkovány plísní Claviceps purpurea, která se vyskytuje na obilovinách, zvláště na žitě, ale také na některých travinách. Tyto mykotoxiny dráždí centrální nervový systém, kdy může dojít až k úhynu (akutní ergotismus). Ergotamin také způsobuje aborty u březích zvířat. Námelové alkaloidy dále způsobují stažení cév a zvýšenou srážlivost krve, a pokud tento stav přetrvává, dochází ke vzniku suché gangrény (chronický ergotismus). U drůbeže vznikají nekrózy na běhácích a zobácích. U prasat se při chronické toxikóze objevují poruchy vývoje mléčné žlázy a agalakcie prasnic, zvýšená embryonální mortalita, snížený počet selat ve vrhu, nedostatečný růst a zvýšený úhyn selat.