Česká jablka se v obchodech prodávala v minulém roce za zhruba 30 korun za kilogram. U pěstitelů byla průměrná cena 13,08 Kč za kilogram. Cenu srážely levné dovozy z Polska, které se prodávaly do obchodů za 10,68 Kč za kilogram. Ministerstvo zemědělství (MZe) to uvedlo v odůvodnění k nařízení o mimořádnou podporu zhruba 240 milionů pěstitelům ovoce, zeleniny, chmele nebo chovatelům skotu.
Ve zprávě se uvádí, že pěstitele jablek zasáhl výrazný růst cen energií, což ovlivňuje mimo jiné náklady na skladování úrody. „Jablka, jako naše hlavní ovoce, ovlivňují levná jablka především z Polska, která tlačí cenu českých jablek dolů, pod producentské náklady, což je pro české producenty likvidační,“ píše ministerstvo. Upozorňuje také na to, že část úrody zůstala nesklizená.
MZe také uvedlo, že úrodu ovoce poškodily jarní mrazy, které jsou častější než v minulých letech. Letos poškodily 80 procent meruněk a 50 procent broskvoní.
Plochy ovocných sadů podle úřadu klesají z důvodu, že pro pěstitele nejsou rentabilní a obchodní řetězce nemají zájem o kvalitní domácí ovoce. Meziročně se plocha sadů snížila o 8,3 procenta, uvedlo MZe. Ovocné stromy na polích nahrazují rentabilnější plodiny, například obiloviny či řepka, řekl dříve ČTK předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle unie se loni vykácelo 11 procent jabloňových sadů a jejich výměra se snížila na 5236 hektarů.
Česko dostane na mimořádnou pomoc z EU 163 milionů korun. Členské státy mohou částku z EU navýšit až o 200 procent ze státního rozpočtu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že ČR bude mimořádnou pomoc kofinancovat z 50 procent, dohromady se tedy rozdělí zhruba 240 milionů. Loni se na mimořádné podpoře, která měla snížit ekonomické dopady války na Ukrajině rozdělilo 831 milionů korun. Získali ji chovatelé prasat, drůbeže a dojnic a pěstitelé brambor a jablek. Přes 330 milionů dostali chovatelé prasat a přes 200 milionů chovatelé drůbeže.
Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) v pondělí uvedl, že sklizeň jablek v Česku bude letos podprůměrná na úrovni 100.564 tun. V porovnání s loňskou sklizní zřejmě klesne o 27 procent a proti průměru sklizní posledních pěti let se asi propadne o 18 procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 28 procent na 9500 tun. Byla by tak nejvyšší od roku 2015, kdy činila 10.000 tun.
Pěstitelé zeleniny mají získat pomoc rovněž kvůli růstu cen energií, hnojiv nebo například obalů. Podle MZe se ceny v ČR odvíjejí od cen v EU a zvýšené náklady producenti nedokázali promítnout do výkupních cen. Ministerstvo uvedlo, že na začátku letošního roku enormně zdražila plodová zelenina, například papriky o 36 procent a rajčata o 10,5 procenta.
MZe doplnilo, že podobně jako v případě sadů, se snižují i osevní plochy zeleniny. V roce 2022 se snížila plocha o 5,2 procenta, letos o dalších pět procent. „Obavy z cen energií způsobily snížení zásob naskladnění zeleniny pro zimní sezonu 2022/2023 o 22 procent ve srovnání s předchozí zimní sezonou,“ uvedlo ministerstvo.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
