Pokud laboratoř vyhodnotí kvalitu sklizených obilovin jako nedostatečnou pro potravinářské využití, dají se většinou použít jako krmné. Jejich cena je ale nižší, zemědělci se tak obávají ztrát. Cenový rozdíl mezi potravinářskou a krmnou pšenicí byl v květnu přes 500 korun za tunu. Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž, který analyzuje obiloviny v akreditovaných laboratořích, zatím letos vyhodnotil kvalitu sklizené pšenice jako velmi dobrou. Potvrzují to také zemědělci v okolí Prahy. Informace získala ČTK od vedoucí laboratoře Ivany Polišenské a oslovených zemědělských farem.

Ústav zatím zkontroloval 57 vzorků pšenice ze čtyř krajů, celkem letos plánuje zanalyzovat ještě alespoň sedmkrát tolik vzorků pšenice, 250 vzorků ječmene a 40 vzorků žita. Téměř všechny vzorky z 57 otestovaných vyhověly hmotnostním standardům a normám na obsah dusíkatých látek, laboratoř tak zatím vyhodnotila kvalitu sklizené potravinářské pšenice jako velmi dobrou. K 22. červenci sklidili zemědělci v ČR 34,88 procenta plochy pšenice ozimé, tedy zhruba 261.000 hektarů, vyplývá ze žňového zpravodajství.

Dobrou kvalitu potvrdili také zemědělci. „Kvalita u nás sklízených komodit je zatím dobrá. Řepka má dobrou olejnatost a ta trocha pšenice, co jsme stihli sklidit, má parametry potravinářské pšenice,“ uvedl ředitel farmy Astrus Straškov Ondřej Dvořák. Souhlasí i šéf Agro Jesenice Josef Kubiš. „Kvalita sklizené řepky a obilí je dobrá, protože sklizeň probíhá rychle a za pěkného počasí,“ řekl.

Dvořák se ale obává poklesu kvality, protože cena krmných obilovin je podle něj velmi nízká. „Když se to potká s nízkým výnosem, je z toho jasná ztráta,“ podotkl Dvořák. Výše rozdílu ceny mezi potravinářskou a krmnou obilovinou určuje podle Polišenské nabídka a poptávka, rozdíl může být značný.

Podle zprávy o trhu obilovin, olejnin a krmiv stála tuna pšenice krmné v květnu letošního roku 3956 korun, pšenice potravinářská stála 4533 korun. Cena pšenice krmné se oproti stejnému období loňského roku snížila o 1569 korun. Kvalitu obilovin podle Polišenské nejvíce ovlivňuje počasí.

„Vliv má i použitá technologie pěstování, například úroveň hnojení, předplodina, a skutečnost, zda byl porost napadený chorobami,“ uvedla.

Laboratoře u potravinářské pšenice hodnotí vlhkost, objemovou hmotnost, obsah bílkovin, příměsí a nečistot. „Požadavky na zdravotní nezávadnost jsou stanoveny evropským nařízením, které je v rámci EU závazné,“ doplnila Polišenská. Normy také určují limity pro obsah těžkých kovů a zbytků pesticidů, analýza trvá podle Polišenské i několik dnů.

I pro krmné obilniny ale platí limity, pokud je vzorek nesplňuje, připadá podle Polišenské v úvahu průmyslové využití pro výrobu škrobu nebo bioethanolu. Polišenská tvrdí, že letošní počasí zatím přeje kvalitní sklizni, otázkou je ale další vývoj počasí. „Klíčové je, aby obiloviny byly uskladněny suché. Většina skladovacích kapacit u nás je na dobré technické úrovni, umožňuje provětrávání,“ doplnila.

zdroj: ČTK

foto: pixabay.com