PLEMENA VČEL
Podobně jako ostatní živočišné druhy, i včely mají mnoho druhů. Hospodářsky nejvýznamnější a zároveň nejrozšířenější je včela medonosná (Apis mellifera).
Původním plemenem, které chovali naši předkové, byla včela medonosná tmavá (Apis mellifera mellifera), která ovšem byla pomocí plemenářského programu prakticky vytlačena a vyskytuje se jen v nepřístupných místech. Je o dost bodavější než ostatní plemena a při manipulaci s plásty reaguje dosti neklidně.
Nejvhodnějším plemenem pro celé naše území je včela medonosná kraňská (Apis mellifera carnica). Původně byla rozšířená v jihovýchodních Alpách, na severním Balkáně a v údolí Dunaje. Je to středně velká včela s dlouhými končetinami s rychlým jarním vývojem. Dobře snáší mírné i tvrdé zimy. Je velmi klidná při manipulaci s plásty a vyniká značnou odolností proti bakteriálním nákazám plodu. Včela medonosná kraňská se vyskytuje ve čtyřech ekologických typech, z nichž pro podmínky střední Evropy jsou vhodné pouze typ alpský a karpatský.
Plemenitba
Stejně jako u jakéhokoliv jiného hospodářského zvířete se ani úspěšný chov včel neobejde bez soustavné plemenářské práce. K jejímu pochopení je nutné znát několik biologických zvláštností během života včely, kterými se výrazně liší od ostatních chovaných zvířat. Nejzásadnější rozdíl je ve způsobu páření, kdy u hospodářských zvířat vybírá rodičovské páry chovatel. U včel je tento způsob neovlivnitelný. Včelí matky se páří za letu, velmi často ve velké vzdálenosti od domova na místech zvaných trubčí shromaždiště, kam přilétají trubci z okolí i 5 km. Matka se páří i s 10-ti trubci, proto je jakákoliv genetická kontrola prakticky nemožná a vzniklé včely jsou vlastně kříženky. K hodnocení matek a trubců pak slouží výkon jejich dělničního potomstva, jelikož rodiče výkonově hodnotit nelze.
Chovatelský cíl
Základem plemenitby je výběr těch nejvýkonnějších z daného počtu včelstev, ze kterých se pak odebírá plod k výchově matek.
1) Kritéria výběru:
- Množství vyprodukovaného medu – hodnotí se i med ponechaný na zimu a z toho se vypočítává tzv. medná hodnota včelstva.
- Hodnocení bodavosti, rozbíhavosti, ukládání zásob a plodu – včely nesmí nervózně reagovat na přítomnost včelaře a po vyjmutí plástu nesmí opustit plod.
- Rojivost
- Matky známého původu – nejcennější jsou matky, jejichž báby a prabáby měly nejvyšší užitkovost.
- Plodnost matek – posuzuje se podle rozložení plodu v době asi 5 týdnů před hlavní snůškou.
- Vyměnit všechny matky, které nedosáhly 70 % průměru stanoviště
- Odolnost vůči nemocem a dalším vlivům
- Evidence
- Výběrová základna – čím více je hodnocených včelstev, tím je větší pravděpodobnost získání kvalitního včelstva.
- Počet odchovaných matek
2) Druhy výběru:
V podstatě se provádí 2 druhy výběru:
-> Pozitivní – rozmnožování vynikajících jedinců
-> Negativní (brakování) – výměna matky
Další možnosti výběru:
Hromadný – základní chovatelská metoda především v registrovaných a užitkových chovech. Včelstva se dělí na 3 skupiny – nad 120 % průměru stanoviště, 80-120 % a méně než 80 %. Z nadprůměrných včelstev se vybírají chovná, ve kterých se podporuje chov trubců. U podprůměrných se vymění matka a chov trubců se potlačí. Metoda je tím účinnější, čím více včelstev a včelařů v okolí se na výběru podílí.
Individuální (připařovací, liniový) – základem je absolutní kontrola páření, které je možné dosáhnout pouze prostřednictvím inseminace. K dosažení úspěšné inseminace je zapotřebí správného výběru partnerů a správné techniky. Inseminace se provádí pomocí inseminační soupravy, která vybranou matku zafixuje. Vhodný mikroskop je podstatný článkem inseminační soupravy.
První úspěšná inseminace včely byla provedena v roce 1927.
Marcela Otrubová
Zdroje
https://honeybee-kingdom.eu/clanek/jake-plemeno-vcel-chovame-v-ceske-republice-apis-mellifera-carnica
www.agropress.cz
