Protesty zemědělců, které trvaly po celé zemi i v Evropě od konce února do května, podle farmářů z Plzeňska pomohly k prosazení jejich požadavků jen z malé části. Podařilo se například znovu prosadit zálohové platby. Ceny zejména rostlinných komodit jsou ale stále pod výrobními náklady a farmy často drží mírně „nad vodou“ jen živočišná výroba, mléko, a jiné činnosti. ČTK to zjistila od zemědělců na Zemědělské výstavě na Hadačce, kterou pořádala společnost Kralovická zemědělská, s 3000 hektary jedna z největších farem na Plzeňsku. Na největší podobnou akci v Plzeňském kraji přijelo přes 5000 lidí.
V Kralovicích dominuje živočišná výroba
„Protesty nám pomohly aspoň se zálohovými platbami, které se znovu podařilo dojednat. Peníze by měly přijít na podzim, což opět umožní větší splátky faktur. Když loni vypadly, tak to bylo velké neštěstí, museli jsme si brát úvěry,“ řekl předseda představenstva Kralovické zemědělské Tomáš Pokorný. Farmy už také nemusí mít sedm procent neprodukční plochy, ale nově stačí pět procent. Snížily se ale téměř na polovinu národní dotace a také dotace na plochu, což hodně snižuje zisky, dodal Pokorný.
Ceny obilí a řepky, které byly loni před sklizni ještě solidní, podle Pokorného kvůli dovozům z Ukrajiny a Ruska do Evropy postupně klesly hluboko pod náklady. „Problém je v tom, že nákladové ceny šly strašně nahoru – chemie, postřiky, které teď musíme kvůli velkým srážkám používat víckrát,“ uvedl.
Z rostlinné výroby tak stále žádný zisk není, a to ani z řepky, která zemědělcům jako jejich nejziskovější plodina dlouhodobě pomáhala. „Náklady jsou 10.000 korun na tunu a prodávala se i za 9000 korun. Tuna pšenice byla za 3500 až 4000 za tunu, také pod náklady,“ uvedl. Kralovičtí mají výhodu v tom, že provozují velkou živočišnou výrobu a veškeré plodiny kromě řepky a sladovnického ječmene mohou v případě nepříznivých cen zkrmit. Prasata jsou od loňska mírně zisková, prodávají se za 54 až 55 korun za kilogram, ale nákladové ceny dohání ty prodejní.
„Do současné doby jsem v praxi nezaznamenal nic, co by se z našich požadavků splnilo,“ řekl předseda Zemědělského družstva vlastníků Štichovice Václav Bulín. Ceny rostlinných komodit, kde přetrvávají největší problémy, se před 1,5 měsícem oživily. Teď opět padají. Mléko s cenou za 11 korun za litr přináší podle Bulína haléře zisku, cena masa je také stabilní. „Slibují nám nějaké mírné navýšení dotací, které se pokrátily. Ale my jsme potřebovali peníze od konce února do dneška, ale nestalo se nic,“ řekl. Podle Bulína zatím menší farmáři nekončí s podnikáním, ale chybí jim peníze.
„Pomohlo to v drobnějších věcech, které pro nás nejsou tak prioritní, tedy v zálohových platbách. Ministr (financí Zbyněk) Stanjura (ODS) nám po protestech potvrdil 550 milionů do živočišné výroby. Ale teď jsme zase zjistili, že se změnily parametry u dojnic, a část z nich peníze nedostane,“ řekl ředitel Zemědělského svazu Jan Ulrich. Podle něj ale zůstaly velké problémy, jako jsou tzv. redistributivní platby, jejichž vinou dostávají střední podniky na každých 1000 hektarů asi o milion korun méně. Farmáři podle něj zatím nekrachují, vzali si úvěry, ale jsou pro ně pořád drahé.
„Důležité bylo, že naše požadavky nezapadly, i když už to trvá dlouho,“ řekl hlavní zootechnik Kralovické zemědělské Josef Vopat. Díky protestům si také podle něj občané i média uvědomili, že produkční zemědělství není jen honbou za dotacemi. „Před dvěma třemi lety jsme neměli zdaleka takový ohlas, jaký měly všechny ostatní obory,“ uvedl.
Starosta Hadačky a Výrova Vlastimil Pech (SNK pro rozvoj obce) uvedl, že spolupráce obcí s Kralovickou zemědělskou funguje velmi dobře. „Místní jsou často bývalí zaměstnanci, vlastníci pozemků a akcionáři firmy a mají k zemědělství vztah,“ uvedl. Hejtman Rudolf Špoták (Piráti) dodal, že kraj nechce omezovat zemědělství ve prospěch průmyslu. Nový územní plán, který teď zadal, nebude podporovat solární parky na půdě, mají vznikat ve starých průmyslových objektech. „Nebo aby se pod vysokými soláry daly pěstovat určité plodiny,“ dodal.
Václav Prokš, ČTK
Foto: redakce
www.agropress.cz
