Dojící roboti mají své odpůrce i náruživé příznivce. Každý si musí zvážit jejich klady a zápory stejně, jako tomu je u dojení v dojírně nebo na stání. Dojení pomocí dojicích robotů je zcela samoobslužné. Což znamená, že robot je schopen učinit samostatně všechny úkony, které jinak dělá člověk. Při příchodu je zvíře identifikované podle respondéru a robot vyhodnotí, zda uběhl dostatečně dlouhý (přesně nastavený) interval od posledního dojení.
Pokud tomu tak je, dostane zvíře určené množství jadrného krmiva. Pomocí robotického ramene robot očistí struky (mechanické kartáčky), nasadí strukové násadce (pomocí laseru) a oddojí první střiky a udělá vyšetření na možnou přítomnost mastitidy. V případě, že je vše v pořádku je zvíře normálně podojeno. V případě že je podezření na mastitidu, je zvíře taktéž podojeno, ale mléko není odváděno do tanku s mlékem od zdravých zvířat, ale do tanku určeného pro skladování mléka od krav mastitidních, léčených apod. Po podojení, každého zvířete jsou strukové násadce propláchnuty dezinfekčním roztokem, vodou a připraveny pro další dojnici.
Mezi nejčastější prodejce dojících robotů řadíme firmy Lely, GEA, DeLaval, Farmtec, BD Tech a Fullwood.
Výhody dojících robotů:
– Rychlá detekce kvality mléka,
– neustálé získávání informací o jednotlivých dojnicích,
– snížení pracovní síly,
– odlišnost od konvenčního dojení,
– přirozenější pro dojnice,
– šetření místa (roboti se nacházejí přímo ve stáji, a tak nejsou potřeba uličky na dojírny ani čekárny),
– omezení přesunu dojnice.
Nevýhody:
– Nepřetržité dojení 24 hodin, v případě jakékoliv závady, je nutná oprava,
– počáteční cena,
– stále se bavíme o robotech, každý sám musí posoudit, jestli lze v tomto ohledu nahradit lidskou práci.
Stručný přehled jednotlivých kroků při robotizovaném dojení:
- identifikace dojnice
- nasazení strukový násadců
- oddojení prvních střiků
- analýza kvality mléka
- dojení
- dodojení
- sejmutí strukových násadců
- dezinfekce a propláchnutí strukových násadců
Text: redakce
www.agropress.cz
