Od 1.3.2022 začne v Evropské unii platit nová legislativa upravující mimo jiné používání antibiotik u zvířat. Pak bude následovat 6-ti měsíční přechodné období, určené na implementaci norem a pak by již směrnice měla bez dalšího platit. Zatím není jasné, zda Česko bude požadovat prodloužení tohoto přechodného období, či ne. Tak jako tak, dle nové legislativy nebude již mimo jiné možné používat antibiotika preventivně. To platí pro antibiotika v krmivech zrovna tak jako při jejich individuálním použití.
Za preventivní aplikaci je přitom považována i aplikace antibiotika do vemena při zaprahování krav. Samozřejmě ne vždy a v některých případech bude aplikace antibiotika zcela v pořádku a opodstatněná. Nicméně v případě kontrol bude nutné nějakým způsobem doložit, na základě čeho bylo rozhodnuto, zda antibiotika aplikovat či nikoli.
V praxi jsme se setkali s názorem, že přechod do tohoto nového režimu nebude problém, neboť bude stačit se orientovat dle počtu SCC na posledním KU před zaprahnutím. Nicméně ani zootechnici prosazující tento názor, nejsou obvykle schopni říci, jaká tedy bude přesná metodika při tomto přístupu.
Cesta k neantibiotickému zaprahování
Řada chovatelů již v minulosti implementovala systém individuálních kultivací zvířat, která jde aplikovat jak v případě již propuknutého onemocnění, tak v případě prevence. To je již samozřejmě veliký pokrok a s přehlednými informacemi z takových kultivací lze již více méně efektivně pracovat. Nicméně je nutno velmi důrazně upozornit, že ať už si chovatel vybere jakoukoli metodiku, neobejde se to bez dokonalé znalosti stáda z hlediska výskytu různých patogenů, jejich dynamiky a chování. Zkrátka přechod na selektivní zaprahování vyžaduje přípravu stáda, ale i pracovníků. Této potřebě jsme se snažili vyjít v ústrety uspořádáním cyklu pěti seminářů, který jsme nazvali „Cesta k neantibiotickému zaprahování“, kde jsme se snažili popsat problematiku v celé šíři a souvislostech.
Záznam z těchto seminářů si mohou zájemci poslechnout zde, kde po registraci obratem obdržíte link na video.
Mastitida – epidemie jako každá jiná
Mastitida je infekční onemocnění a jako každé jiné infekční onemocnění podléhá jistým zákonitostem šíření. Tyto zákonitosti se odvíjí od třech základních faktorů, z nichž každý je determinován jinými charakteristikami. Jedná se o patogena a jeho vlastnosti, prostředí a jeho vlastnosti a makroorganizmus a jeho vlastnosti. Jejich vzájemné ovlivňování způsobuje, jak to v tom chovu vypadá a jakým způsobem ty dané bakterie mají nebo nemají šanci se šířit. Bakterie se mohou lišit i v rámci jednoho podniku. Proto nelze stanovit jednotný postup. Vždy je nutné vycházet z individuálních podmínek dané farmy. A dále z popsaného vyplývá, že všechny tři faktory nejsou stálé. Naopak jejich vzájemné ovlivňování se mění – je dynamické. To znamená, že i situace v daném chovu se po stránce mastitidní epidemiologie neustále mění.
Známe-li základní epidemiologické zásady je výskyt mastitid predikovatelný a můžeme kombinací léčebných a preventivních zásahů na určitých místech velmi efektivně mastitidní riziko řídit. Nicméně je tedy mylná myšlenka, že zavedeme nějaký léčebně-preventivní systém a tím pádem jsme problém vyřešili, neboť se podle něj budeme příštích 20 let řídit.
Suchostojné období – start úspěšné laktace
Klíčové pro zavedení systému selektivního zaprahování je zvládnuté suchostojné období. Systém selektivního zaprahování je relativní novinkou všude ve světě, a proto neexistujte ucelená a dlouhodobě vyzkoušená metodika jak na to. Za dobře zvládnuté suchostojné období se považuje pokud mastitidy do 30 dnů po porodu nepostihují více než 6% zvířat, ale záleží na tom, které patogeny v chovu kolují.
Z hlediska vzniku nákazy rozlišujeme v rámci suchostojného období dvě kritické periody:
- Far-off perioda je období 3 týdny po zasušení a je zde zdaleka nejvyšší risk vniku patogenů do vemene. Míra rizika je ovlivněna především zoohygienickými podmínkami a potom hlavně užitkovostí v okamžiku zaprahnutí. Obecně platí, že užitkovost by měla co nejnižší. Některé metodiky světových firem doporučují hranici užitkovosti pod 15 litrů. Má to svoji logiku. Nevydojené mléko zvyšuje v prvních dnech po zasušení tlak ve vemeni, přičemž se tímto tlakem otevírá strukový kanálek a mnohdy i mléko odkapává ven. To zabraňuje vytváření keratinové zátky, která je zdaleka nejlepší bariérou a pojistkou proti vniknutí patogenů z prostředí. Mléko je pro organismus v podstatě cizorodá látka. Mléčná bílkovina je imunogenní a tkáň se s tím musí vypořádat. Mléko, které zůstane v cisterně a mlékovodech se však musí vstřebat, což může být při velkém množství i samo o sobě zdrojem mírného zánětu. Občas se může objevit i otok. Ve chvíli, kdy dovnitř vniknou patogeny nebo mléčná žláza nebyla při zaprahnutí zcela zdravá, vzniká problém.
- Close-up perioda –Tři týdny před otelením – v této periodě se již začíná tvořit kolostrum a vlivem hormonálních změn se mléčná žláza připravuje na novou laktaci. Toto období je obecně méně rizikové než Far-off perioda, neboť kolostrum se „naplno“ začne tvořit až těsně před porodem a pak zde jistou dezinfekční roli hrají i protilátky, které se hromadí v kolostru. V období mezi těmito dvěma periodami je mléčná žláza k nové infekci velmi odolná.
Volba správného zaprahovacího antibiotika musí odpovídat portfoliu bakteriím a jejich citlivosti na dané farmě.
Nutné předpoklady ve stádě k zavedení selektivního zaprahování:
· Dobrá znalost patogenu ve stádě, jejich zdroje a sezónnost.
· Stabilizované somatické buňky do 100.tis.
· Určitá úroveň zoohygieny, hygieny na dojírně a správného dojení
Březí krávy stojící na sucho jsou to nejcennější.
Selektivní zaprahování je možné použít když:
· Známe patogeny, které se v chovu vyskytují
· Známe jejich dynamiku chování
· Umíme si ověřit, zda daná léčba je skutečně efektivní – velmi klíčové. Nelze selektivně zaprahnout nevyléčené krávy ani s latentní infekcí. Efektivita léčení by měla být úspěšná minimálně z 90%.
· v každém okamžiku víme co děláme a proč to děláme
· je zavedený systém faremní kultivace
· Aplikovatelný léčebný protokol
· Personál je schopný dodržovat vysoký standart hygieny
o pokud se do mléčné žlázy aplikuje antibiotikum, musí se dodržovat asepse i při jejich aplikaci. Aby se do mléčné žlázy nezanesly patogeny z prostředí.
o Pokud se neaplikují antibiotika musí se dodržet správný postup aplikace s vysokou úrovní hygieny, protože je zde velké riziko přenosu patogenů
MVDr. Petr Slavík, Ph.D., Ing. Marcela Otrubová
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
