Sucho trápí zemědělce již několik let. Toto období můžeme zařadit mezi nejsušší za poslední půl tisíciletí. Od roku 2012 se sucho řadí k nejčastějším extrémům počasí, se kterým se můžeme setkat. Změna je především v distribuci srážek, což znamená, že naprší stejné množství vody, ale za méně dní, čímž se období sucha prodlužuje. Nedostatek srážek v letních měsících je často doprovázen vysokou teplotou a velkým výparem, což se v první řadě projeví v nedostatku půdní vlhkosti. Postupně dochází ke zmenšení průtoků vodních toků a následně klesají stavy podzemních vod. Ve stejném pořadí dochází i k tlumení následků sucha, proto i při výskytu nadnormálních srážek, může sucho i nadále přetrvávat v některé z uvedených forem, což je typické pro letošní rok.
Vlnu sucha odstartoval rok 2015, kdy spadlo skoro nejméně srážek od roku 1961, což se začalo projevovat již od února a na začátku jara.
Na počátku léta byla již krajina úplně vyschlá a celou situaci ještě zhoršovaly opakující se vlny veder. Nízká relativní vlhkost vzduchu a minimum oblačnosti přispěly k většímu výparu z půdy. Vlhkost půdy postupně klesala, až se dostala na extrémní hodnotu pod 10 % využitelné vodní kapacity, což odpovídalo zhruba 25 % dlouhodobých průměrů. Půda byla vyschlá až 20 cm do hloubky. Od počátku roku do konce srpna spadlo na území ČR 353 mm, což je druhé nejnižší číslo od roku 1961. Ještě méně srážek bylo zaznamenáno v roce 2003. Všechny tyto podmínky nahrávaly zvýšenému výskytu požárů a posunutému nástupu fenofáze rostlin.
Stát v roce 2015 vyplatil jako kompenzaci za sucho 1,26 miliardy korun.
Ovlivněny byly samozřejmě i hladiny vodních toků v podobě zmenšení průtoků či úplnému vyschnutí u těch menších, zejména v oblastech bez sněhu, který by zásoby vody doplnil. Konkrétně na Labi byl v roce 2015 zaznamenán nejnižší průtok od vybudování vltavské Kaskády.
Graf č. 1 Průměrný úhrn srážek v období 2010 – 2016
Graf č. 2 Průměrná teplota vzduchu v období 2010 – 2016
V letošním roce tomu není jinak. Extrémní sucho svírá zvláště Polabí a jižní Moravu. Rekordní sucha drtí i další země v EU, např. Itálie letos zaznamenala velmi teplou a suchou zimu, po ní následovalo jaro, kdy spadlo o 50 % méně srážek, než je průměr.
V ČR na první pohled mohou vzrostlé porosty budit dojem, že sucho je nijak významně nepoznamenalo. Bohužel klasy jsou téměř prázdné. Na jižní Moravě se očekává pokles výnosu u některých plodin až o 70 %.
U ovoce tomu není jinak. Po jarních mrazech, které zasáhly, následovalo sucho, které výrazně ovlivnilo velikost plodu. Poznamenány byly jahody, maliny, třešně i višně.
Průměrná teplota dle hydrometeorologických statistik stále roste. Do budoucna nemá být zaznamenán opačný trend. Poslední tři roky byly dokonce teplotně nadprůměrné. Naměřená teplota 9,4 ˚C, byla nejvyšší od doby, kdy se v roce 1744 začala teplota zaznamenávat v pražském Klementinu. Průměrně zvyšující teplotu doplňuje i nedostatek sněhu, který jde ruku v ruce s teplou zimou.
Půda v České republice vyniká velmi špatnou schopností zadržet vodu.
Více jak 50 % půdy je ohroženo vodní erozí, čemuž napomáhají zvláště široké lány polí v kopcovité krajině, po kterých voda pouze steče a nezachytí se. Vodní erozi by měly zabránit pozemkové úpravy, zatravněné pásy, obnova vodních zdrojů, výstavba remízků a poldrů.
Po celém světě jde moderní technika strmě nahoru. Za posledních 20 let byl zaznamenán neuvěřitelný pokrok. Tento trend si drží i České republika. Opakem je stav půdy, který za posledních 10 let skomírá. Zvyšuje se procento ohrožení vodní erozí, vytrácí se dobrá struktura a chybí organická hmota. Je velká škoda, že rostoucí trend v technice není přenesen do rostoucího trendu kvality půdy. Opakovaná sucha jsou zřetelným důkazem, že jestli nezavedeme razantní opatření a zásady, budeme se potýkat i s většími problémy.
Na závěr praktický odkaz!
Webový portál INTERSUCHO přináší aktuální informace o stavu sucha: intenzita, deficit, nasycení půdy, následné dopady na vegetaci i zemědělství. Rozhodně doporučujeme pro pravidelné sledování.
Marcela Otrubová, Lucie Rysová
www.agropress.cz
