česká národní plemena

Česká kropenka neboli česká slepice zlatě kropenatá patří mezi původní krajové plemeno chované na našem území již po staletí. Od poloviny 19. stolení byly domácí slepice, stejně jako většina plemen hospodářských zvířat, kříženy s importovanými plemeny a původní populaci českých slepic hrozil zánik. Uznané chovatelské sdružení pro plemeno: Český svaz chovatelů Svou současnou podobu získala počátkem 20. století z původních selských slepic a v roce 1936 byla česká kropenka zařazena mezi hospodářsky významná plemena. Od r. 1992 je zařazena do genetických zdrojů ČR. V roce 2017 bylo na území ČR chováno 174 kusů tohoto plemene v 7 chovech. Její oblíbenost spočívá především v její.. celý článek

Česká husa (bílá husa) patří mezi původní plemena hus vzniklých domestikací husy divoké na území Čech a Moravy, díky tomuto aspektu je výborně přizpůsobená klimatickým podmínkám našeho kontinentu. Na našem území se chová již po staletí a patří mezi nejstarší chovanou drůbež. Až do 70. let 19. století se plemeno vyskytovalo v čisté podobě, ovšem poté došlo k cílenému zušlechťování na reprodukci pomocí plemen hus emdenských, tuluských a pomořanských. Nejenže tento krok nepřinesl očekávané zlepšení, ale populace původní české husy téměř zanikla. Naštěstí se tak nestalo a z posledních kusů selských hus, kterých se zušlechťování nedotklo, se v 30. letech 20. století podařilo plemeno.. celý článek

Vznik tohoto původního českého plemene se datuje do poloviny 19. století do oblasti Přešticka, Klatovska a Domažlicka. Základem plemene byl nenáročný a plodný český hřebenáč. Už v té době však nestačilo zvyšujícím se požadavkům na masnou produkci, a proto se začaly dovážet nová plemena z Anglie – yorkshire, suffolk, cornwall. Jedním z plemen, které vzniklo křížením původních a dovezených plemen je právě přeštické prase. Jeho vývoj byl potlačen oběma světovými válkami, kdy bylo v chovech upřednostňováno plemeno bílé ušlechtilé. Od roku 1952 bylo nutné přistoupit k záchraně tohoto plemene. Záchrana pokračovala až do roku 1964, kdy bylo přeštické plemeno uznané jako samostatné. Díky svým.. celý článek

Český teplokrevník V současné době patří k nejpočetnějšímu plemenu, tvořící 23% z populace koní v ČR, což je zhruba 19 tisíc koní. Vývoj teplokrevných plemen byl značně ovlivňován vojenskými hřebčíny, které chovaly plemeníky různých typů – plnokrevné, polokrevné, arabské a angloarabské. Dobře prošlechtěné koně mělo i Rakousko-Uhersko, jehož polokrevné kmeny – Furioso, Przedswit, North Star, Gidran – jsou základem v chovu teplokrevných koní. Tyto kmeny byly tak ustálené, že mohly být považovány za plemena. Po druhé světové válce dochází k útlumu v chovu koní ve všech směrech. Teplokrevný kůň ztrácí na významu jako kůň využívaný v zemědělství a začíná být šlechtěn jako moderní lehký teplokrevník jezdeckého typu. Po.. celý článek

Původní valaška je přímým potomkem ovcí, které již od 14. století přicházeli s osadníky na území Beskyd z východněji položených oblastí Karpat. Poskytovala lidem chutné maso, tučné mléko a dlouhou vlnu. Byla dobře přizpůsobená k salašnickému způsobu chovu v drsných horských podmínkách. Uznané chovatelké sdružení: http://www.schok.cz/. V 18. století nastal posun valašského chovu za pravý břeh řeky Moravy založením několika salaší v Chřibech. Zušlechťovací proces začal na přelomu 40. – 50. let minulého století a v roce 1982 došlo k uznání plemene zušlechtěná valaška na Slovensku. U nás byl rovněž založen Klub chovatelů původní valašky zaměřený na vyhledávání zvířat typově odpovídajících původní Valašské ovci ve stádech zušlechtěné valašky... celý článek

Historie Česká červinka patří mezi naše původní plemena s kombinovanou užitkovostí. Červinky jsou jediným původním plemenem brachycerního skotu (krátkorohatého) v České republice. Jako kombinovaný skot, příliš nevynikal oproti ostatním plemenům, a tak postupně jejich chov začal upadat. První snaha o záchranu započala již před první světovou válkou. V této době bylo malé stádo červinek umístěno na školním statku v Uhříněvsi. Období po druhé světové válce opět národnímu plemenu nepřálo. I přesto v 70. letech 20. století existovaly 3 stáda s počtem 350 krav. Stáda se nacházela na St. statku Hajnicích, St. statku Benešově a Netvořicích. Konec 80. let byl extrémně kritický. Zvrat přišel v roce 1987, kdy.. celý článek

Historie tohoto plemene můžeme počítat téměř na tisíce let. Jeho původ není zcela jistý. Jedna z teorií je, že vznikl z tarpana lesního již v době pleistocénu. Jiná zase přisuzuje vznik hucula křížením několika domácích plemen. Nezpochybnitelné je, že hucul patří mezi primitivní plemena*, jejichž znaky se někteří jedinci vyznačují dodnes, např. úhoří pruh na hřbetě. Chov sloužil hlavně pro účely armády. Původně se vyskytoval především v rumunských a ukrajinských Karpatech jako tažná síla v zemědělství. Z Karpat také pochází název plemene, pojmenovaného podle místních chovatelů. Díky tomu se výborně přizpůsobil místním horským podmínkám, kde často fungoval jako jediný dopravní prostředek. Kolem roku 1970 hrozilo.. celý článek

Český strakatý skot je tradičním plemenem skotu na území České republiky. Je součástí celosvětové populace strakatých plemen shodného fylogenetického původu, rozšířené, pro svoje vynikající vlastnosti a široké využití, na všech kontinentech. Na celkových stavech skotu v ČR se podílí v současné době přibližně jednou polovinou. Požadován je skot kombinovaného produkčního zaměření se zvýrazněnými znaky mléčnosti, středního až většího tělesného rámce, dobrého osvalení a harmonického zevnějšku. Hospodárnost chovu strakatého skotu je dána ukazateli chovné užitkovosti, především dobrým zdravotním stavem, zejména mléčné žlázy, pravidelnou plodností, snadnými porody, vitalitou telat, bezproblémovým odchovem i schopností k pastvě a vysokému příjmu a využití objemných krmiv. Širší typová variabilita strakatého skotu v rámci populace a.. celý článek

Obecně mezi národní plemena zvířat patří tzv. původní plemena, která mohou mít v porovnání s kulturními plemeny nižší užitkovost, ale vynikají přirozenou adaptabilitou, dobrou reprodukcí a lepším využitím krmiva z místních podmínek. Původem jsou to plemena česká, moravská a slezská vyšlechtěná na našem území nebo importována před desítkami či stovkami let. Některé z nich jsou zařazena mezi tzv. genetické zdroje. Dle obecné definice Dohody o biologické rozmanitosti je genetický zdroj označován jako „živý materiál obsahující geny s bezprostřední nebo potencionální  hodnotou pro lidstvo“. Mezi národní plemena koní patří: Starokladrubský kůň Slezský norik Českomoravský belgický kůň Huculský kůň Český a moravský teplokrevník Starokladrubský kůň Patří mezi.. celý článek

První chovatelské záznamy pocházejí ze 13.století. Avšak chovatelství jako takové se začalo rozvíjet až v 19. století, kdy vznikla plemena moravský modrý a český strakáč. Největší rozvoj nastal mezi oběma světovými válkami a v době poté, kdy vznikla řada dalších plemen, která jsou v současné době zařazena do genových zdrojů. Graf č.1 Vývoj početních stavů plemen králíků zařazených do genových zdrojů Mezi genové zdroje patří v současnosti tato plemena: 1) Český strakáč V roce 1997 bylo do genových zdrojů zařazeno 66 chovů ve všech barvách. Český strakáč patří mezi nejznámější a nejstarší plemena králíků – vyšlechtěn byl již v 18. století.  Vyniká bílým zbarvením s kresbou.. celý článek