Čistota krav, desinfekce struků a dodržení rutiny dojení jsou tři kritické body ke snížení bakteriální kontaminace konců struků a minimalizaci rizika mastitidy. Bez ohledu na původ patogenů je používání rukavic základní profylaktickou praxí, protože snižuje riziko přenosu patogenů mezi dojnicemi
Enger a kol. (2014) provedli studii, ve které sledovali rozdíly v citlivosti patogenů mastitid na různé koncentrace účinných látek v desinfekčních prostředcích používaných k desinfekci struků před dojením a optimální dobu potřebnou při kontaktu s kůží ke snížení bakteriální zátěže.
Ve studii byly použity čtyři kmeny, které zastupovalo celkem 11 běžných patogenů mastitid:
- Staphylococcus aureus
- Streptococcus agalactiae
- Mycoplasma bovis
- Streptococcus dysgalactiae
- Streptococcus uberis
- Escherichia coli
- Staphylococcus chromogenes
- Staphylococcus epidermidis
- Staphylococcus hyicus
- Staphylococcus xylosus
- Staphylococcus haemolyticus
Ve studii bylo použito pět komerčních predipů s různými koncentracemi různých účinných látek.
- 1% peroxid vodíku
- 1% oxid chloričitý
- 1% jodoforu
- 0,5% jodoforu
- 0,25% jodoforu
Citlivost patogenů se významně liší
Výsledky studie ukázaly významné rozdíly v citlivosti kmenů na pokles patogenů v rámci druhů: : Staphylococcus aureus , Staphylococcus chromogenes a Streptococcus uberis. Byly také zjištěny druhové rozdíly, kde Mycoplasma bovis (97,9% logaritmická redukce) byla nejcitlivější na testované ponoření struků a Staphylococcus haemolyticus(71,4% log snížení) nejodolnější.
Doba kontaktu s predipem je rozhodující
Dalším sledovaným kritériem byla doba kontaktu struku s predipem 15, 30 a 45s. Výsledky ukázali, že pro predipy s obsahem jodoforu byla doba kontaktu 30 a 45s byla stejně účinná a významně účinnější než doba kontaktu 15s. U dipu, kde byl účinnou látkou peroxid vodíku nebyly pozorovány žádné rozdíly v různých dobách působení. Různé druhy patogenů mastitidy v rámci kmenů mohou mít různou citlivost na použitý dip a to může sloužit jako rozhodující faktor při volbě vhodného dipu.
Závěr
S ohledem na 3 testované kontaktní doby dipu se strukem lze vyvodit závěr, že doba kontaktu 30s je optimální pro použití dipu s jodoforem a doba 15s pro použití dipu s peroxidem vodíku. Optimální je definováno jako dosažení maximální redukce zátěže patogeny kůže struku v co nejkratším čase. Snížení nadměrné doby kontaktu před dojením může potenciálně zvýšit efektivitu dojírny, a tak i počet dojených zvířat za hodinu.
zdroj: B.D. Enger, L.K. Fox, J.M. Gay, K.A. Johnson, Reduction of teat skin mastitis pathogen loads: Differences between strains, dips, and contact times, Dostupné z: https://www.journalofdairyscience.org/article/S0022-0302(14)00846-7/fulltext
foto a text: redakce
www.agropress.cz
