Sklizeň jablek v České republice bude letos podprůměrná na úrovni 100.564 tun. V porovnání s loňskou sklizní by měla klesnout o 27 procent a proti průměru sklizní posledních pěti let by měl propad činit 18 procent. Naopak sklizeň hrušek by měla meziročně vzrůst o 28 procent na 9500 tun. Byla by tak nejvyšší od roku 2015, kdy činila 10.000 tun. Vyplývá to z posledního odhadu sklizně jablek a hrušek k 1. září Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), řekla ČTK mluvčí ústavu Ivana Kršková. U ostatních ovocných druhů ústav zářijový odhad sklizně nedělá.
V poklesu sklizně jablek, která jsou hlavním ovocným druhem, se podle ovocnářů odrazilo především meziroční snížení ploch sadů. Přes zimu sadaři vykáceli 11 procent jabloňových sadů a jejich výměru snížili na 5236 hektarů. Podle ovocnářů to představuje výpadek sklizně asi 10.000 tun. Sadaři ke kácení přistoupili kvůli nízkým výkupním cenám ovoce a dlouhodobé ztrátovosti pěstování.
„Ovocné stromy na polích nahrazují rentabilnější plodiny, například obiloviny či řepka,“ řekl dříve ČTK předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Loni se v Česku sklidilo nadprůměrných více než 138.000 tun jablek.
V nižším výnosu jablek se podle Krškové odrazilo i chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a Red Delicious. „V některých oblastech se vyskytly kroupy a delší periody suchého a velmi teplého počasí,“ uvedla k negativním vlivům na úrodu v letošním roce. Zářijový odhad sklizně podle ústavu potvrdil předchozí odhad k polovině června, který predikoval sklizeň jablek přes 102.000 tun.
Na rozdíl od jablek by mohla být úroda hrušní až rekordní. „I přes poškození některých sadů hrušní mrazem a chladem, je výnos nadprůměrný, a to díky výraznému nárůstu plodů v dalším období. Poškození chladem bylo nejvíce viditelné u odrůdy Lucasova,“ uvedla Kršková.
Menší úroda jablek u českých sadařů, podobně jako nadúroda, nemá na ceny v českých obchodech zásadní vliv. Česká republika je v produkci čerstvého ovoce soběstačná jen z 30 až 40 procent, takže ceny ovoce na pultech obchodů se řídí vývojem trhu a cen v Evropě. Zásadní vliv na situaci v obchodu s jablky v Česku má Polsko, které je s roční sklizní kolem 4,5 milionu tun největším producentem jablek v Evropě.
Vývoj sklizně jádrovin v intenzivních sadech v ČR v letech 2010 až 2022 a odhad k 1. září 2023 v tunách:
2010 | 2011 | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 odhad k 1. září | pětiletý průměr 2018 – 2022 | |
jablka | 103.304 | 79.134 | 117.897 | 120.602 | 130.902 | 155.640 | 126.434 | 101.844 | 144.888 | 102.847 | 117.801 | 110.006 | 138.150 | 100.564 | 122.738 |
hrušky | 3482 | 3103 | 5774 | 7437 | 3758 | 10.002 | 6643 | 4043 | 7120 | 6277 | 5763 | 7404 | 7404 | 9500 | 6794 |
Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
Vývoj ploch produkčních ovocných sadů v ČR:
Ovocné sady (ha) | Z toho jabloně (ha) | |
2018 | 13.985 | 6874 |
2019 | 13.993 | 6828 |
2020 | 13.344 | 6474 |
2021 | 13.047 | 6348 |
2022 | 12.225 | 5864 |
2023 | 11.214 | 5236 |
Zdroj: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com