Zemědělci v Česku letos sklidí přibližně 6,767 milionu tun základních obilovin, o 7,1 procenta méně než loni. V prvním odhadu to dnes uvedl Český statistický úřadu (ČSÚ), který předpokládá i meziroční pokles hektarového výnosu, a to o šest procent. Hlavní příčinou očekávané slabší úrody je podle statistiků i Zemědělského svazu mokrý podzim, který neumožnil zasít všechny ozimé plodiny. Podle ekonoma Lukáše Kovandy z dat ČSÚ mimo jiné vyplývá, že v Česku skončila „zlatá éra“ pěstování řepky.
Zemědělci kvůli deštivému podzimu oseli ozimými obilovinami méně polí, plocha ozimů se tak zmenšila o 76.000 hektarů, uvedla Dagmar Lhotská z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. S tím souhlasí i mluvčí Zemědělského svazu ČR Vladimír Pícha. „Loňský mokrý podzim neumožnil zasít všechny ozimé plodiny, což je hlavní příčinou odhadovaného poklesu celkové sklizně,“ sdělil Pícha ČTK. Ke snížení odhadu podle něj přispělo i chladnější jaro, kdy rostliny sice měly dostatek vláhy, ale nízké teploty neumožnily jejich plný vývoj.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala se letošní příchod jara zpozdil o jeden až tři týdny. Podobné zpoždění čeká komora u sklizně většiny komodit. „Porosty zatím vypadají relativně dobře a očekáváme výnosově průměrný rok. Problémy jsme zaznamenali pouze lokálně v místech, kde došlo k vyšším srážkám a hrozí podmáčení polí,“ uvedl Doležal. Nejvíce postižená je podle něj Morava, která byla navíc v minulém týdnu zasažená bouřemi s tornádem.
Nejpěstovanější plodinou na českých polích je i letos pšenice ozimá, která zabírá více než čtvrtinu celkové osevní plochy. Statistici přesto čekají, že její sklizeň klesne o 13 procent na 4,171 milionu tun. Důvodem je snížení osevní plochy zhruba o osm procent a nižší hektarový výnos.
Úroda druhé nejrozšířenější obiloviny, ječmene jarního, klesne podle odhadu o 3,2 procenta na 1,083 milionu tun. Ječmene ozimého se kvůli menší osevní ploše sklidí 612.000 tun, meziročně o 12,3 procenta méně. Sklizeň žita podle ČSÚ meziročně klesne o více než čtvrtinu a triticale, tedy křížence žita a pšenice, o 7,2 procenta.
Naopak osevní plocha pšenice jarní je proti loňskému roku více než trojnásobná a vzhledem k tomu má její sklizeň meziročně vzrůst ze 103.000 tun na 369.000 tun. Polí osetých ovsem je meziročně téměř o čtvrtinu více, sklizeň ovsa by díky tomu měla stoupnout téměř o 14 procent.
Nižší než v předchozích letech bude letos zřejmě úroda řepky. Zemědělci by jí měli sklidit 1,072 milionu tun, meziročně o 13,9 procenta méně. Ekonom Kovanda upozornil na to, že odhad sklizně řepky je nejnižší z prvotních odhadů od roku 2011. „Rozhodně nelze vyloučit, že letošní sklizeň řepky bude nejslabší od roku 2012, nebo dokonce 2011, kdy se jí sklidilo 1,046.000 tun. ‚Zlatá éra‘ sklizně řepky je tak zřejmě pryč,“ podotkl.
Kovanda se nedomnívá, že by se očekávaný pokles sklizně obilovin projevil větším tlakem na zdražování pečiva. Naopak místopředseda Iniciativy zemědělských a potravinářských podniků a bývalý ministr zemědělství Jiří Milek uvedl, že ceny obilovin šly nahoru už v prvním čtvrtletí a budou se podle něho na této úrovni držet i nadále. Záležet podle něj bude na tom, jak se urodí v ostatních evropských státech.
zdroj: ČTK
foto: pixabay.com
www.agropress.cz
