V dřívějších dobách, kdy byla hospodářská zvířata chována jako mnohdy jediný zdroj obživy byla zvířatům často poskytována téměř větší péče a lepší podmínky než lidem. Od těchto dob uplynulo již mnoho desetiletí, ale přesto jedno zůstává. Pohoda zvířat a jejich zdravotní stav je ve většině případů odrazem péče o ně samotné. Přitom pro zlepšení výkonu nebo zdravotního stavu zvířete stačí často opravdu málo. Zjednodušeně řečeno základem veškerého úspěchu je kvalitní vyvážená krmná dávka a dobré podmínky ustájení. Oba tyto body jsou všem chovatelům notoricky známé. Avšak vždy se najde mnoho prostoru a rezerv pro jejich zlepšování. Ustájení koní by mělo, stejně jako ostatních druhů hospodářských zvířat splňovat určité parametry, které se liší podle pohlaví a kategorie chovaných zvířat. Podle toho by měla být vybrána vhodná technologii a vhodné materiály pro jejich konstrukci nebo rekonstrukci.
Základní rozdělení ustájení koní je:
• Ustájení vazné (Výjimečně u tažných koní)
• Ustájení volné – skupinové – na hluboké podestýlce (klisny s hříbaty a odchov)
• Ustájení volné – skupinové – boxové (výjimečně např. v chovech anglického plnokrevníka, dvě hříbata v jednom boxu)
• Ustájení volné – individuální –boxové (sportovní koně, plemenní hřebci apod.)
Vazné ustájení je typem ustájení, které není pro koně z pohledu welfare tak vhodné jako ustájení volné. Na druhou stranu poskytuje tento typ ustájení zvířatům jednoznačně vyšší hygienický standard. Může řešit v určitých případech problém s omezenou kapacitou míst. Produktivita práce na jedno stání je vyšší, než je u ustájení v boxech. S tímto typem ustájení se můžeme velmi často setkat při ustájení koní, kteří jsou využíváni pro práci.
Foto č. 1 Vazné stání na výstavě
Boxové ustájení poskytuje zvířatům při dodržení minimálních rozměrů boxu dané výpočtem (P = KVH – kohoutková výška hůlková) vyšší komfort. Je to progresivně se rozvíjející typ ustájení koní. Téměř všechny nové stáje pro ustájení sportovních koní mají tuto technologii ustájení. Spodní stěny boxů oddělující jednotlivé boxy mezi sebou jsou opatřeny silnými deskami různých materiálů. Nejčastěji se jedná o dřevěné silnostěnné desky (1,5 – 2″) nebo desky vyrobené z moderních pevných materiálů. Povrch těchto stěn musí být hladký a nesmí být nikterak nebezpečný ustájeným zvířatům. V horní části by měl být box ze stran sousedících s druhým boxem nebo s uličkou opatřen mřížemi z hlazené oceli, aby nemohlo dojít ke zranění koní mezi sebou navzájem ani procházejících osob. Mříže by měly být konstruovány tak, aby vzdálenost mezi jednotlivými pruty znemožňovala zaklínění končetiny koně do mříží a zároveň měla takovou tloušťku, aby je koně nemohli jakýmkoli způsobem zdeformovat (nejvhodnější je hlazená ocel o min. průměru 12 mm). Dveře do boxu musí být konstruovány tak, aby neměli žádné ostré hrany a nehrozilo tak při průchodu zranění koně ani ošetřujícího personálu. Jednou z možností jsou dveře, které se otvírají ven z boxu do chodby. Velmi dobře se osvědčily posuvné dveře, které šetří prostor v chodbách a jsou bezpečnějším prvkem v ustájení. Vhodná je kombinace těchto dvou systémů, které lze využívat dle potřeby a nastalé situace. Průběžně by měla být věnována pozornost snadnosti jejich otevírání a zavírání. Není nepříjemnější situace než, když v okamžiku musíte řešit problém se zaseknutými dveřmi, které šli vždy špatně otevírat, ale teď, když se vám v jedné ruce vzpíná kůň a druhá ruka se snaží marně otevřít dveře, to prostě najednou nejde vůbec.
Foto č. 2 Box s podestýlkou
Foto č. 3 Box
Volné ustájení má svá specifika. Koně jsou zde ustájeni ve skupině na hluboké podestýlce. Volné ustájení se nejvíce uplatňuje jako ustájení pro klisny s hříbaty, pro plemenné klisny nebo jako ustájení pro skupiny hříbat. Stejně jako u vazného a boxového ustájení nesmí být ve volném ustájení přítomná žádná nebezpečná technologie. Zajímavou možností jak zlepšit bezpečnost při průchodu zvířat ven nebo dovnitř je instalace dřevěných svislých otočných válečků do vchodů. Tyto válečky zabraňují zranění zvířete, které by mohlo být natlačenu na ostrou hranu vstupu.
Stáj pro ustájení koní by měla být suchá, dobře osvětlená a provzdušněná. V žádném případě by neměla být stáj studená a vlhká s nedostatečným osvětlením a průvanem. Vhodná je podélná osa stáje Sever Jih. Západní a Východní stranu stáje je vhodné přiměřeně osázet zelení, abychom zamezili pronikání přímého slunečního světla především v letních měsících. Vysazování zeleně je nutné s citem, aby nedocházelo ke zbytečnému zadržování vlhkosti v blízkosti stáje nebo narušování stěn stáje kořenovým systémem stromů a keřů.
Materiály použité pro stavbu a technologie ustájení musí být funkční a zdravotně nezávadné. Nesmí ohrožovat zdraví zvířat ani lidí. Toto se týká především nátěrů a jiných prostředků, kterými ošetřujeme povrch stěn a technologií. Nejčastěji využívanými materiály pro konstrukce technologický zařízení jsou kov ve spojení se dřevem nebo různými typy moderních syntetických materiálů a plastických hmot. Nejvhodnější je úprava kovových částí žárovým zinkováním.
Text a foto: Ing. Vojtěch Zink, Ph. D.
Korektura a doplnění textu: Ing. Jan Navrátil, CSc.
www.agropress.cz
