Původní valaška je přímým potomkem ovcí, které již od 14. století přicházeli s osadníky na území Beskyd z východněji položených oblastí Karpat. Poskytovala lidem chutné maso, tučné mléko a dlouhou vlnu. Byla dobře přizpůsobená k salašnickému způsobu chovu v drsných horských podmínkách.
Uznané chovatelké sdružení: http://www.schok.cz/.
V 18. století nastal posun valašského chovu za pravý břeh řeky Moravy založením několika salaší v Chřibech. Zušlechťovací proces začal na přelomu 40. – 50. let minulého století a v roce 1982 došlo k uznání plemene zušlechtěná valaška na Slovensku.
U nás byl rovněž založen Klub chovatelů původní valašky zaměřený na vyhledávání zvířat typově odpovídajících původní Valašské ovci ve stádech zušlechtěné valašky. V roce 2015 bylo v rámci genového zdroje evidováno 803 bahnic chovaných v 50 chovech a 56 beranů valašské ovce. Stoupající trend počtu kusů byl zaznamenán i roce 2016 a 2017.
V roce 2018 se na území ČR chovalo 987 kusů v 50 chovech.
Valašská ovce patří do skupiny cápových ovcí, které se chovají na Balkáně. Je to hrubovlnné plemeno s trojstrannou užitkovostí.
-> Maso – jehňata dosahují ve 100 dnech hmotnosti 22-25 kg s průměrným denním přírůstkem 180-220 g
-> Mléko – produkce za laktaci dosahuje 70-120 l
-> Vlna – výtěžnost vlny se pohybuje kolem 65-70 % s roční délkou nad 20 cm a produkcí 1,5-3 kg v sortimentu F
Valašky jsou ovce menšího až středního tělesného rámce s klínovitou hlavou, u beranů může být mírně klabonosá. Delší krk navazuje na úzkou hruď, která přechází v úzký a rovný hřbet a mírně sraženou záď. Obě pohlaví bývají často rohaté, přičemž rohy jsou šroubovité, lyrovité nebo rovné. Bahnice dosahují hmotnosti 35-40 kg a berani 45-55 kg. Je to pozdní plemeno, a proto se jehnice poprvé zapouštějí v 16-18 měsících, kdy by měly dosahovat hmotnosti kolem 32 kg. Plodnost dosahuje 150 %. Plemeno je zařazeno do genových zdrojů ohrožených zvířat a na jeho základě byla vyšlechtěna zušlechtěná valaška.
Zbarvení může být velmi rozmanité: bílé, černé, šedé i strakaté, často na hlavně a končetinách nalezneme černé skvrny různých tvarů. Vlna na hlavě roste až od čela a očních linií, obličejová část až po žuchvy je volná. Přední končetiny jsou obrostlé až po zápěstí a zadní končetiny až po patní kloub. Smíšené rouno má krátkou a jemnou podsadu s dlouhými hrubými pesíky. Nejhrubší pesíky mají průměr až 150 μm, což je sortiment F.
Využití valašské ovce
Potenciál využití valašské ovce tkví ve využití travních porostů v horských a podhorských oblastech. Zde ovšem existuje konkurenční tlak v podobě masného skotu a jiných plemen ovcí. Výhody ostatních plemen jsou ve zpeněžitelnosti produktů – jatečná jehňata a mléčné výrobky. Efektivní využití valašské ovce by mohlo být především produkcí speciálních regionálních výrobků spojenou s prezentací tradičního salašnického hospodaření.
www.agropress.cz
