V rámci kooperace firmy FARMCZSYSTEM, s.r.o. a SZeŠ a SOŠ Poděbrady byl proveden výzkum na souvislost mezi kondicí pokožky struků a mléčnou užitkovostí společně se zdravím mléčné žlázky. Výstupem je odborný článek se statistickým vyhodnocením, který si již ted můžete přečíst níže.
Vliv kondice pokožky struků na mléčnou užitkovost a zdraví mléčné žlázy
Důležitou funkcí pokožky struku a struku samotného je komunikace mezi vnějším a vnitřním prostředím mléčné žlázy. Doba dojení, ustájení, pre-dip a post-dip mají na kondici pokožky struku velmi výrazný vliv. Kondice pokožky struku je často podceňována a není jí věnována dostatečná pozornost. Stejně tak jako by zkušený chovatel měl sledovat průběžně tělesnou kondici zvířat, tak by měl mít pod kontrolou kondici pokožky struků a aktuálnímu stavu pokožky přizpůsobovat vybrané úseky managementu farmy.
Poznatky z praxe nás přivedly k myšlence, že pokud je pokožka struku ve špatné kondici, je to jasný signál chyb v prostředí ustájení nebo managementu dojení.
Pokožka struků, která není v dobré kondici, je vnímavější k mikrobiálnímu osídlení patogeny, které mohou způsobovat mastitidní onemocnění. Dále se dá předpokládat, že iritovaná pokožka může při dojení zvířatům způsobovat bolest, což vede k horšímu spouštění a uvolňování mléka s následným nedodojením. Tyto faktory snižují maximální potenciální užitkovost a jsou známy jako možné příčiny podílející se na vzniku mastitidního onemocnění.
V návaznosti na tyto skutečnosti jsme stanovili jednoduchou hypotézu: krávy s horší kondicí pokožky struků před dojením budou mít nižší užitkovost a větší predispozice k mastitidnímu onemocnění než krávy s dobrou kondicí pokožky struků před dojením. Cílem práce bylo vyhodnotit tuto hypotézu na základě získaných dat ze ŠZS v Poděbradech a vytvořit stupnici pro hodnocení kondice struků. Volili jsme též doplňkovou analýzu, ve které jsme zkoumali, zda je počet somatických buněk ovlivněn kondicí struků.
Za tímto účelem bylo vytvořeno pětistupňové hodnocení kondice struků. Jednička znamenala struk s nejlepší kondicí, pětka struk s nejhorší kondicí. Hodnotil se zvlášť levý zadní struk, pravý zadní struk, levý přední struk a pravý přední struk.
Následně bylo provedeno pozorování od 28. 4. 2016 do 15. 12. 2016. V rámci období hodnocení byly struky hodnoceny celkem 10krát. U všech krav se nám bohužel nepodařilo získat hodnocení pro všechna data. Počet dat hodnocení u krav, u kterých se nám podařilo hodnocení provést, kolísal v rozmezí od 1 do 6.
Získaná data o kondici struků byla doplněna o data z měsíční kontroly užitkovosti o mléčnou užitkovost a počet somatických buněk. Abychom mohli konstatovat, že existuje vztah mezi kondicí struků před dojením a mléčnou užitkovostí resp. počtem somatických buněk, provedli jsme statistické vyhodnocení získaných dat.
Vyhodnocení proběhlo GEE (Generalized Estimating Equations) modelem lineární regresí.
Výsledky
Z výsledků regresního modelu pro nádoj lze konstatovat, že: pokud se zvedne průměrná známka hodnocení kondice struku před dojením o 1 stupeň, potom se nádoj v průměru sníží o 1,39 litru.
Odhad doplňujeme o odpovídající 95 % interval spolehlivosti (CI), který udává rozmezí hodnot, jež s pravděpodobností 0,95 překrývá skutečnou hodnotu rozdílu v nádoji při zvýšení průměrné hodnoty hodnocení o 1. Rozmezí hodnot vychází od snížení o 2,51 litru do snížení o 0,27 litru. Vzhledem k tomu, že hodnoty 95 % CI obsahují hodnoty, které systematicky obsahují snížení nádoje, je tento výsledek statisticky významný na hladině statistické významnosti 5 %. Z výsledků je tedy patrné, že kondice pokožky struků před dojením má vliv na následnou výši produkce krávy. Zvířata s dobrou kondicí pokožky struku mají v průměru vyšší užitkovost.
V našem souboru dat se naopak nepodařilo prokázat statisticky významný vztah mezi průměrnou kondicí struků před dojením a počtem somatických buněk. Při zvýšení průměrné známky o 1 před dojením sice počet somatických buněk klesl o 32,4 tisíc, ale související 95 % CI měl rozmezí hodnot od snížení počtu somatických buněk o 129 tisíc jednotek až po zvýšení počtu somatických buněk o 64 tisíc jednotek. Podotkněme, že interpretace 95% CI je podobná jako v případě rozdílu v nádoji s tím, že nyní se jeho interpretace vztahuje na rozdíl v počtu somatických buněk. Na základě obdrženého 95 % CI tedy nelze konstatovat, zda s rostoucí průměrnou známkou před dojením dochází k systematickému zvyšování počtu somatických buněk, nebo naopak k systematickému poklesu počtu somatických buněk. Výsledek byl tedy statisticky nevýznamný na hladině významnosti 5 %.
Fakt ohledně statistické nevýznamnosti počtu somatických buněk v závislosti na průměrném hodnocení struků před dojením by bylo dobré ještě prověřit na větším souboru dat, abychom mohli s větší jistotou konstatovat, že kondice pokožky struků hodnocená před dojením nemá vliv na počet somatických buněk, které jsou brány jako jeden z možných ukazatelů mastitidního onemocnění.
Z tohoto hodnocení vyplývá, že při dojení je na pokožku struku kladen velmi vysoký tlak. Dochází tak k iritaci pokožky a vzniku zrohovatělé vrstvy buněk pokožky, která může být potencionálním rizikovým faktorem v procesu hygieny vemene. Zrohovatělá vrstva pokožky je velmi dobrým živným prostředím pro patogenní mikroorganismy.
Pro zajímavost uvádíme grafy č. 1 a 2, které ukazují změny hodnocení kondice struků před a po dojení. Jednoznačně byl pozorován posun k horšímu hodnocení pokožky struku před a po dojení.
Graf č. 1 Počet pozorování pro známky PŘED dojením
Graf č. 2 Počt pozorování pro známky PO dojení
Závěr
V rámci prezentovaného článku jsme chtěli poukázat na podceňovaný ukazatel kondice pokožky struku, který z námi zjištěných výsledků jednoznačně ovlivňuje výši mléčné produkce u zvířat. Zároveň jsme chtěli ukázat propojení praxe s pozorováním a vyhodnocením, které dokáže podpořit počáteční myšlenku do takové míry, že ji lze konstatovat jako fakt.
Takže až se budete pohybovat ve stáji, nebo na dojírně nezapomeňte se podívat, v jakém stavu mají kondici pokožky struku Vaše zvířata a co můžete případně udělat pro její zlepšení!
Data a fotografie byly získány na podkladě práce Elišky Knoblochové, žákyně čtvrtého ročníku SZeŠ a SOŠ Poděbrady. Tato práce byla úspěšně prezentována na krajském kole SOČ, ve kterém se umístila na druhém místě.
Autoři práce:
Eliška Knoblochová, SZeŠ a SOČ Poděbrady
Ing. Vojtěch Zink, Ph.D., FARMCZSYSTEM, s.r.o.
Ing. Michaela Znamínková, SZeŠ a SOŠ Poděbrady
Ing. Pavel Znamínko, SZeŠ a SOŠ Poděbrady
Mgr. Jiří Haman, Statistik
Ing. Martin Zdrůbek, FARMCZSYSTEM, s.r.o.
www.agropress.cz
