Nemoci hospodářských zvířat

Reprodukční a respirační syndrom prasat (PRRS) je virové onemocnění, které stále patří mezi velmi obávané onemocnění, které v chovech způsobuje obrovské ekonomické ztráty. Poprvé bylo toto onemocnění hlášené v roce 1987 v USA a nyní se vyskytuje v Severní a Jižní Americe, Asii, Africe a Evropě. Vyskytuje se ve dvou klinických fázích a to jako reprodukční poruchy u prasnic a respirační onemocnění postihující všechny věkové kategorie prasat. Etiologie a epidemiologie PRRS Etiologický agens PRRS je virus ze skupiny Arteriviridae o velikosti 45-80mm. Virus je velmi stabilní – v chladných podmínkách si uchovává svou infekčnost po dobu 4 měsíců při -70 °C. S rostoucí teplotou.. celý článek

Dobrý zdravotní stav končetin a zejména paznehtů je jedním z hlavních předpokladů úspěšného chovu. Onemocnění paznehtů má nepříznivý dopad na pohodu zvířat a ve svém důsledku zhoršuje i další ukazatele stáda. Onemocnění paznehtů nemá jednu příčinu, ale patří mezi onemocnění multifaktoriální, kdy se na vzniku nemoci podílí vnější a vnitřní faktory. -> Mezi vnější faktory patří především technologie ustájení, zoohygiena chovu, kvalita výživy, výskyt metabolických poruch a úroveň ošetřovatelské péče o chovaná zvířata. -> Mezi faktory vnitřní řadíme genetickou predispozici jedince, dopad nepravidelného utváření končetin či paznehtů, věk zvířete a další. Onemocnění rohoviny paznehtu Mezi onemocnění postihující rohovinu paznehtu patří hniloba.. celý článek

Faktory podílející se na vzniku mastitid Mastitidy, jak je známo v chovech snižují užitkovost krav, mění skladbu mléka, významně narušují plodnost dojnic, čímž ve svém konečném důsledku způsobují chovatelům výrazné ekonomické ztráty. Na vzniku mastitid se podílí několik faktorů; samotné zvíře, vnější prostředí, ustájení, krmení, technika a technologie dojení, management a mikroorganismy, které působí společně a tvoří spolu jeden komplex. Zvíře jako faktor podílející se na vzniku mastitid Zvíře se na vzniku mastitid podílí zejména morfologií struků, kdy špatně utvářené struky znemožňují pohodlné dojení a vznikají další problémy, například zvýšený tlak dojícího zařízení na strukový kanálek. Významnou roli hraje také kůže.. celý článek

Subklinické mastitidy se od klinických liší jen nepatrným poškozením parenchymu mléčné žlázy, proto je jejich hlavním ukazatelem zvýšený počet somatických buněk a mění se fyzikální vlastnosti mléka (pH, obsah chloridů, vodivost atd.). Téměř vždy se subklinické mastitidy projevují jako stádový problém, přičemž starší krávy bývají postiženy častěji. Bohužel spousta chovatelů toto zvýšení SB opomíjí, a pokud kráva nevykazuje žádný další příznak zánětu, tak zvíře neléčí. Upozornit, že se něco děje, by nás také měla neklidná, kopající kráva při dojení. Zánět = bolest, pro krávu je tedy nepříjemný jakýkoliv kontakt s vemenem. Subklinické mastitidy se vyskytují mnohem častěji než ty klinické,.. celý článek

Kráva která nechodí, tak nedojí. Jedním z klíčových faktorů při problémech s končetinami je především výživa. Připomeňme si známý fakt, že nekrmíme přímo krávu, ale především mikroflóru jejího trávicího traktu. Každá chyba ve výživě, ať už je to nesprávná technika či chyba v krmné dávce, se nejvíce projeví právě na populaci mikroorganismů, a následně pak i na kvalitě rohoviny a celkové kondici končetin. Zaměřme se nyní na vztah mezi kvalitou mikrobiálního proteinu a jeho vlivem na rohovinu.

Otravy koní nejsou příliš časté a reakce na stejné množství dané látky může být u každého jiné. Vždy záleží na metabolismu, naplnění trávicího traktu, psychickém stavu a celkové kondici daného jedince. Po pozření toxické látky se otrava nemusí projevit hned, ale až za několik měsíců. Ne vždy je to možné, ale ve většině případů může majitel koně případné otravě zabránit znemožněním přístupu k nebezpečným látkám. Tis červený Tis červený je pěstován jako okrasný jehličnan velikosti keře až stromů. Často se využívá v živých plotech, parcích a zámeckých zahradách a celý je prudce jedovatý, kromě plodů. U těch jsou ale jedovatá semena.. celý článek